Článek
Dolní komoru Kongresu republikáni ovládnou, jak se ostatně přepokládalo, v pátek jim k tomu chybělo sedm křesel z 218. Ovšem budou v ní mít podobně těsnou většinu, jako měli předtím demokraté. Žádný zvrat nenastal, nepřišel propad voličské podpory demokratů, jaký zažil v polovině svého prvního období Bill Clinton, když v roce 1992 přišli demokraté o 54 křesel, nebo Barack Obama, kdy v roce 2010 demokraté ztratili dokonce 63 křesel.
Ještě vyrovnanější je boj o Senát, kde mají demokraté zatím 48 křesel a republikáni o jedno více. Kdokoli získá ze třech zbylých klání dvě křesla, ovládne Senát. Zřejmě se rozhodne až ve druhém kole 6. prosince v Georgii, kde nadpoloviční většinu, jež je tam potřeba, nezískal ani demokratický senátor pastor Raphael Warnock, ani jeho republikánský vyzyvatel, bývalý hráč amerického fotbalu Herschel Walker. V Nevadě totiž těsně vede republikánský vyzyvatel Adam Laxalt nad obhájkyní postu Catherine Cortezovou Mastovou, zatímco v Arizoně má demokrat Mark Kelly náskok pět procentních bodů nad republikánským vyzyvatelem Blakem Mastersem.
V klíčové Pensylvánii prohrál s demokratickým kandidátem Johnem Fettermanem Trumpem podporovaný populární televizní doktor Mehmet Oz, který neměl žádné zkušenosti s politikou.
Trumpa osobně může těšit i jakkoliv těsná většina republikánů v dolní komoře. Může totiž zastavit vyšetřování útoku exprezidentových příznivců na budovu Kapitolu. Sněmovna reprezentantů také nebude předkládat žádné zákony, které by konvenovaly demokratům, ale prezident může svou politiku prosazovat pomocí dekretů. Klíčovější je pro další vládnutí kontrola Senátu.
Republikánské nevítězství je o to tristnější, že obliba současného demokratického prezidenta Joea Bidena je nízká, s jeho politikou souhlasilo v den voleb jen 40 procent oslovených. Spojené státy navíc čelí osmiprocentní inflaci, které byla podle průzkumu Edison Research i pro 31 procent oslovených hlavním důvodem, proč šli volit. Inflace a ceny paliv sice dopadají na Američany, kteří se neobejdou bez auta, na druhou stranu se ale dále nezvyšuje, HDP roste a nezaměstnanost klesá.
Mítinky Donalda Trumpa jsou plné vypjatých emocí, které vytvářejí dojem, že této síle nemůže nikdo vzdorovat. Jenomže k volbám chodí i jiní lidé, než jsou vyznavači Trumpova hesla Make America Great Again (MAGA) a radikální křesťané, které těší, že Nejvyšší soud zrušil právo na potrat. Právě to bylo jedním z důvodů, proč v úterý přicházely k večeru volit ve Fort Worth především mladé ženy mezi dvaceti a pětatřiceti, přičemž právě tato generace často volí na dálku předem. Podle průzkumu Edison Research 27 procent lidí šlo k volbám právě kvůli uchování práva na potrat. Svědčí o tom i další hlasování v úterý – v Kalifornii, Vermontu a Michiganu voliči hlasovali pro posílení ochrany práv na potrat a v Kentucky a Montaně odmítli omezení přístupu k umělému přerušení těhotenství. Hlavním důvodem malého úspěchu republikánů byly hlasy tiché většiny, tedy lidí, kteří nechodí na mítinky, nepokřikují na nich a nejsou fascinováni silnými slovy, ale mají svá témata, která považují za důležitá.
Trump také doplácí na neustálé omílání, že byl v minulých prezidentských volbách připraven o vítězství a že volby jsou zmanipulované. Jemu věrní s ním souhlasí, jenomže volby většinou nevyhrávají skupiny, které v ně a jejich spravedlivost nevěří.
Pro nás jsou výsledky dobré, v USA nepřevládnou izolacionisté mající dojem, že se Spojené státy nemají zajímat o dění ve světě, ale že mají řešit jen své vlastní problémy. Nebude hrozit omezení vojenské podpory a nikdo nebude zpochybňovat význam NATO v době ruské agrese. Naopak v Moskvě z výsledků muselo zavládnout zklamání, nezdá se, že by se mohli prosadit radikální republikáni křičící po omezení nebo ukončení vojenské pomoci Ukrajině.