Článek
Přesto byl zvolen téměř polovinou voličů – sice jedním z nejmenších rozdílů v americké historii, ale to mu nebrání v tvrzení, že vítězství to bylo tak drtivé, že se podobá politické obdobě tektonického posuvu. Ponechme stranou vysvětlení, proč byl zvolen znovu, jež mají co do činění se stavem politiky a komunikace, a podívejme se na to, co bude Trump II. pro Ameriku znamenat.
Prezident přichází v jiné atmosféře než v roce 2017, kdy vstupoval na území nepřítele, na němž se neorientoval a kde proti němu vedla razantní odboj politická elita. Ta, zdá se, v těchto dnech z velké části kapitulovala a pokouší se najít způsob, jak s vládou vyjít. Nejzřetelnější je obrat u zámožných podnikatelů Elona Muska, Marka Zuckerberga, Marca Andreesena či Jeffa Bezose, u nichž se poněkud překvapivě ujalo označení oligarchové. To je pro Spojené státy novum, naposledy byly jakousi oligarchií na počátku 20. století. Smířlivost pozorujeme i mezi novináři, kteří ještě nedávno srovnávali Trumpa s Hitlerem.
Smír nepotrvá celé čtyři roky. Trumpovu vládu bude provázet chaos, nekompetentnost a kontroverze. Ti, kteří mu dnes prokazují dobrou vůli, se opět posunou do rolí kritiků.
V kampani nasliboval Trump hory doly, a teď se pokusí něco z toho splnit. K zásadním položkám jeho nekoherentního programu patří ukončení inflace (dávno skončila), snížení cen potravin (nerealistické a nežádoucí, deflace je škodlivá), snížení cen benzinu pod dva dolary za galon (jsou v průměru nad tři dolary a země těží historicky největší množství plynu a ropy), omezení úroků kreditních karet (na což nemá federální vláda skoro žádný vliv), vrácení výroby amerických aut na úroveň z počátku 80. let (musela by se zdvojnásobit čili úplný nesmysl), snížení nákladů na bydlení zrušením regulací (většina regulací je státních a místních, ne federálních), zákaz poskytování hypoték imigrantům bez dokladů (je to tak malé procento hypoték, že to na politiku bydlení nebude mít vliv) a otevření federální půdy pro stavbu bytů (vyžádalo by si velké investice do infrastruktury, což se Trumpovi I. nepodařilo; ty prosadil Biden).
Trump asi sníží daně a zruší některé regulace podnikání, což může mít na ekonomiku krátkodobě pozitivní vliv. Je otázka, co nastane po deregulaci kryptoměn a AI. Někteří odborníci míní, že je to časovaná bomba, která může přivodit hlubokou systémovou krizi.
Protože jsou jeho sliby – k nimž patří fantasmagorie, že skončí ukrajinskou válku za jediný den – nerealistické nebo triviální, budeme svědky rozmáchlých symbolických gest a přehřáté rétoriky, již prezidentovi nakloněná propaganda na sociálních sítích a v pravicových médiích jako už tradičně bude vydávat za úspěchy. Ouverturu takové „politiky“ jsme ostatně viděli už teď při snaze „koupit“ Grónsko a znovu řídit Panamský průplav, i při nechutných žertech o Kanadě jako o 51. státu unie. Grónská partie s Dánskem je příkladem oslabování transatlantické vazby, na jejímž konci hrozí nefunkční vztah s EU a demoralizované NATO. Pro Česko samé špatné zprávy.