Článek
Severokorejský vůdce Kim Čong-un nutně potřebuje, aby se zmírnily sankce uvalené na KLDR. Země trpí katastrofální neúrodou, denní dávky potravin klesly na 300 gramů. Pchjongjang sice už dostává mezinárodní pomoc, ale potřeboval by jí více. Potraviny si však nemůže koupit, nemá za co, neboť sankce blokují většinu vývozu ze země, exportovat nemůže nejen suroviny, ale ani textil.
Kim si je moc dobře vědom, že další hladomor by už režim neustál. Nepíšou se devadesátá léta, kdy ještě šlo zemi izolovat od dění ve světě, jak to udělal jeho otec Kim Čong-il.
Úspěch, který by byl oceněn všemi, však potřebuje také americký prezident Donald Trump, který by rád obhájil křeslo prezidenta. První průzkumy však zatím dávají větší šanci na vítězství opozičním demokratům, byť ti působí matně a rozhádaně.
Celní války nepřinášejí takový efekt, jaký by si Trump přál, protože až příliš rozhoupávají trhy. Otázka stavby zdi na hranici s Mexikem společnost dělí a reformu zdravotnictví neprosadil. Velké úspěchy však Trumpovi nepřinášejí ani zahraničněpolitické kroky. Pokus o urovnání izraelsko-palestinského konfliktu selhává, což se dalo čekat, když americký prezident stojí jednoznačně za izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednání s Tálibánem zatím průlom nepřinesla, takže stažení vojsk z Afghánistánu, na které mnozí Američané unavení nejdelší válkou čekají, není na pořadu dne.
Ani tlak na Írán nepřináší adekvátní efekt, Teherán odmítá další ústupky a jasně dává najevo, že je připraven se bránit, což ukázalo sestřelení amerického dronu. Ovšem další válka je přesně to, co si Trump před volbami nemůže přát, a tak zbývá rakeťák Kim, který je ochoten jednat.
Narychlo svolaná schůzka se spektakulárním překročením hranice demonstrovala zájem všech stran dosáhnout dohody, i když si ji každý představuje jinak. Severokorejci nespěchají s úplnou likvidací jaderného arzenálu a Američané nechtějí zrušit sankce. Ale nejde jen o Trumpa a Kima, kteří by rádi zůstali u moci, ale taky o Jižní Koreu. Ne náhodou byl v Pchanmundžomu v demilitarizované zóně, kde se schůzka konala, i jihokorejský prezident Mun Če-in.
Jižní Korea má eminentní zájem na dosažení průlomu v jednání. Obává se, že v případě hladomoru a zhroucení severokorejského režimu by čelila mase severokorejských uprchlíků. Ani tak bohatá země, jako je Jižní Korea, by jejich nápor nemohla zvládnout. Proto taky Soul slíbil v červnu Severní Koreji 50 000 tun rýže, která by měla být dodána ještě před letošní sklizní. Naděje na průlom proto stoupá.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
Marně demokraté snižují význam schůzky, že jde jen o společné fotky a že se diktátorovi dává přílišná legitimita a oslabuje se význam ministerstva zahraničí. Důležitá je už proklamace, že jednání pokračují, protože to znamená, že KLDR neobnoví jaderné a raketové testy. Hlavně by však do měsíce měly začít jednat americká a severokorejská pracovní skupina, které by měly vyřešit sporné body, což je nesporně pokrok.