Článek
Charles Brown, kterého Trump jmenoval velitelem letectva, skončil, protože docela logicky podporoval v ozbrojených složkách diverzitu, aby reprezentovaly veškeré americké obyvatelstvo, a měly tudíž podporu všech. V druhém funkčním období je však Trump vůči ozbrojeným složkám extrémně obezřetný, novým náčelníkem štábu by chtěl jmenovat letce, tříhvězdičkového generála Dana Caineho, který pro funkci nemá všechny předpoklady a v žádném štábu nepůsobil.
Trump nezapomněl, že bývalý předseda amerického sboru náčelníků štábu Mark Milley v říjnu roku 2020 volal svému čínskému protějšku Li Cuo-Čchengovi, aby ho uklidnil, že USA nezaútočí koncem roku na Čínu, aby válka pomohla Trumpovi udržet se u moci. Nejenže si to po návratu do funkce vyřídil s Milleyem, kterého předtím sám jmenoval, následně také sáhl po člověku, jenž není se štáby spojen a má s nimi zkušenosti jen z dob bojů s Islámským státem, kdy působil na velitelství zvláštních operací.
Trump sám sebe dostává do pasti. Ozbrojené síly potřebuje, aby mohl ukazovat, jak je Amerika silná. Chce dosáhnout přes sílu dohody s Ruskem o konci války na Ukrajině, ale o tuto sílu se sám připravuje. Plánované škrty v obraně se sice nemají týkat hned sedmnácti klíčových oblastí, jako je třeba stavba ponorek a modernizace jaderných sil, jenomže americký prezident bezprecedentně odvolává velitele a plánuje propuštění pěti až osmi procent civilních zaměstnanců ozbrojených sil.
Výpovědi se rozdávají na základě kontrol prováděných úřadem pro efektivitu vládu (DOGE), za kterým stojí Trumpův oblíbenec Elon Musk, který říká, že působení některých federálních zaměstnanců není zakotveno v ústavě.
Jeho úřad už čelí žalobám několika amerických států, protože překračuje zákony o přístupu k daňovým a osobním údajům – údajům, které by se „hodily“ technologickým firmám. Muskova společnost SpaceX taky získává značné prostředky z federálního rozpočtu, a to nejen od NASA, ale i od Pentagonu za vypouštění špionážních družic a satelitní síť utajené komunikace Starshield. Bílý dům proto začal nově popírat, že by Musk o čemkoli rozhodoval. Prý ani nemůže, protože je „jen“ poradcem prezidenta.
Vše probíhá v době zvýšeného napětí, kdy pokračuje ruská agrese na Ukrajině a komunistická Čína podniká provokativní nácviky vylodění u Tchaj-wanu a upevňuje své pozice v Jihočínském moři. Místo toho, aby Západ ukazoval sílu a jednotu, Trump ji podkopává. Narušuje transatlantické vztahy, protože se zase pouští do Západní Evropy, že dostatečně nepřebírá odpovědnost za svou bezpečnost. Má pravdu, ale podobné výroky s radostí poslouchají v Kremlu. Každý spor na Západě hraje Moskvě do karet.
Trump má pocit, že on jako dobrý obchodník s realitami umí dosahovat dohod, takže jich dosáhne i Ruskem. Stalin si taky myslel, jak se dokázal dobře dohodnou s Adolfem Hitlerem. V roce 1939 si rozdělili nejen Polsko, ale sféry vlivu ve východní Evropě. O dva roky později byl překvapen, když nacistické Německo, jemuž do poslední chvíle dodával obilí a ropu, přepadlo SSSR.
Rudá armáda se pod tlakem wehrmachtu hroutila. Nejenže se Sověti nepřipravili na možný útok a nechali letadla vyrovnaná na letištích jako na přehlídce, což mimochodem udělali o pár měsíců později na Havaji i Američané. Rudé armádě chyběli schopní velitelé.
Paranoidní Stalin, který se bál o moc, zahájil na konci třicátých let rozsáhlé čistky, které tvrdě postihly i špičky Rudé armády v čele s maršálem Tuchačevským. Většina maršálů, armádních generálů a velitelů armádní sborů byla popravena. Zlikvidovány nebo poslány do gulagu však byly i střední velitelské kádry. Rudé armádě tak dělalo problémy porazit i mnohem slabší Finsko.
Ve Spojených státech to nevnímají tak silně, protože do Washingtonu to má Rusko dále než nacistické Německo do Moskvy. Nelze ale zapomínat, že vzdálenosti se zkracují.
