Článek
Část poradců se má soustředit na výcvik iráckých jednotek a asi devadesát z nich má ustavit společný irácko-americký štáb, který by koordinoval akce irácké armády proti mudžáhidům pod černou vlajkou džihádu. I když budou mít data z průzkumných letounů, které přelétávají nad Irákem, těžko mohou zvrátit situaci, byť by se zlepšilo operační velení a plánování protiakcí.
Irácká armáda zatím neprokázala, že by byla schopna odhodlané a dobře organizované mudžáhidy porazit. Nepovedlo se jí to ani na počátku roku, kdy ISIL ovládal jen Fallúdžu a Ramádí a byl ještě vázán boji se znepřátelenými islamistickými skupinami v Sýrii o svou základnu v Rakce. Ofenzíva proti Fallúdži byla opakovaně oznamována, ale nikdy neproběhla, údajně kvůli strachu z civilních obětí. Armáda neuspěla ani v Ramádí, kde neměl ISIL podporu místních kmenových milic, přesto však část města udržel.
Až bleskový postup ISIL v druhém červnovém týdnu, kdy mudžáhidové dobyli Mosul a Tikrít, ukázal, v jak hlubokém rozkladu je irácká armáda. Její vojáci prchali a shazovali uniformy. Nepoškozená americká výzbroj a výstroj, kterou na místě vojáci zanechali, padla do rukou bojovníků džihádu.
ISIL prokázal dobrou organizaci i taktiku vedení boje, kdy napřed rychle postoupil, ovládl klíčová města a až pak začal zajišťovat dobyté oblasti. O víkendu ovládl město Kajm na syrsko-iráckých hranicích, takže může snáze přesouvat jednotky a výzbroj mezi Sýrií a Irákem. Měl to usnadněné, protože v Kajmu nepřišla armáda místní posádce na pomoc.
ISIL také získal města Rutba, Ráva a Ana na řece Eufrat. Armáda v nich nebojovala, jak uvedl její mluvčí. Takticky se stáhla.
USA musely vyslat posily kvůli sektářské válce
I když se do boje s ISIL hlásí dobrovolníci do Brigády míru a obnovuje se šíitská Mahdího armáda, těžko se dá očekávat, že by bez výcviku mohli vzdorovat ostříleným a zkušeným bojovníkům ISIL a jejich spojencům, mezi nimiž jsou i vojáci z armády exprezidenta Saddáma Husajna a baasisté z organizace Nakšabandí.
Výcvik kvalitních sil bude trvat ne týdny, ale měsíce, ne-li roky. To se ukázalo také v závěru irácké války, kdy Američany vedená koalice postupně předávala jednotlivé provincie pod iráckou správu. Zdržoval to váznoucí výcvik vojáků i policistů.
Když v roce 2007 v Iráku vrcholila sektářská válka mezi šíity a sunnity, musel nakonec americký prezident George Bush vyslat do Iráku dalších 30 000 vojáků a v zemi jich bylo nasazeno 162 000. Až poté se vzhledem k nové taktice postupného vyčišťování jednotlivých oblastí podařilo sunnitské radikály porazit a ukončit tak sektářský konflikt. Nebylo by to však možné bez nově ustavených sunnitských kmenových milic, které se postavily proti radikálům. Důvodem byla nejen rostoucí nespokojenost s teroristickými útoky sunnitských radikálů, ale také americká pomoc, ze které byly milice vyzbrojeny a placeny.
Bez pomoci USA to nepůjde
Bez větší angažovanosti USA nebude možné ISIL porazit, i když americký prezident Obama uvedl, že „konflikt musejí vyřešit Iráčané“.
Spoléhat jen na Iráčany a zejména síly věrné premiérovi Núrímu Málikímu USA nemohou. Tento šíita nic neudělal proti nárůstu sektářského napětí v zemi od loňského dubna, sunnity ostrakizoval a zaháněl je do náruče sunnitských radikálů. Ze stejných důvodů může být kontraproduktivní nasazení šíitských milicí obnovené Mahdího armády, která Američanům zle zatápěla na jihu Iráku v roce 2004, když obsadila Nadžáf, Kúfu, Kút a Karbalu. Nasazení šíitských jednotek, případně podporovaných Íránem, jen vyhrotí sektářský aspekt konfliktu.
Bývalý americký generál David Petraeus, který se dokázal za irácké války vypořádat se sektářským násilím, také jasně uvedl: „Jestliže tu bude podpora Iráku, tak to musí být podpora pro iráckou vládu, která bude vládou všech Iráčanů a bude reprezentovat všechny složky v Iráku. Nemůže to být tak, že by Spojené státy byly letectvem šíitských milicí nebo šíitů v boji se sunnitskými Araby.“
Obama také první Málikího žádost o leteckou podporu odmítl. Irácký premiér se tento týden postavil proti americkému tlaku na zformování prozatímní vlády národní jednoty, což požadoval při mimořádné návštěvě Bagdádu americký ministr zahraničí John Kerry, který jasně řekl: „Budoucnost Iráku primárně závisí na schopnosti iráckých vůdců spojit se a jednotně se postavit ISIL. Ne příští týden, ne příští měsíc, ale teď. Je klíčové, aby iráčtí vůdci zformovali tak rychle, jak je to jen možné, vládu zahrnující opravdu všechny.“
Nechuť Obamy pro další angažmá v Iráku je pochopitelná a nejen kvůli tomu, že Bushovo irácké dobrodružství vždy odmítal. Američané unavení dlouhými válkami v Iráku a Afghánistánu by návrat do Iráku rozhodně neuvítali. Neradi by také působili na jedné straně v sektářském konfliktu nebo v občanské válce.
ISIL tolerovat nemíní
Washingtonu je však jasné, že zásah nutný je, jak plyne z úterního vyjádření viceprezidenta Joea Bidena: „Je jednoduše neakceptovatelné, aby teroristická organizace zabírala území a zpochybňovala legitimitu vlád.“
Hrozba existence „teroristického státu“, jak USA označují vznikající chalífát, je příliš velká. Rozsáhlé území pod kontrolou Islámského státu v Iráku a v Levantě mohou využívat teroristé k plánování dalších útoků, pokud ne přímo proti USA, tak rozhodně proti Jordánsku, které je ISIL trnem v oku. ISIL se pokouší ovládnout jak město u syrsko-jordánsko-iráckého pomezí Valíd, tak Trajbil na hranicích s Jordánskem. Pomáhá mu k tomu obsazení Rutby na klíčové silnici z Bagdádu do Ammánu.
Spojené státy si proto otevírají dveře pro větší angažovanost v Iráku, i když Kerryho mise cestu neotevřela. Kerry naznačil, že i v případě, že by Bagdád otálel s reformami, mohou USA vojensky zasáhnout. Navázal tak na Obamova slova: „Budeme připraveni podniknout cílenou a přesnou vojenskou akci, když to bude situace na zemi vyžadovat.“
Protože prezident odmítl rozsáhlou pozemní operaci, možná podoba útoku tak plyne z Petraeusova vyjádření: „Měly by se podniknout přímé útoky na vůdce ISIL.“
Zřejmě by byla použita bezpilotní letadla. USA v posledních letech podnikly sérii útoků na velitele různých teroristických uskupení a zabily i některé jejich šéfy, i když v případě abú Bakra Bagdádího, velitele ISIL, který je mimořádně opatrný a neukazuje ani svou tvář, to může trvat hodně dlouho.
Mezitím bude potřeba zabránit tomu, aby ISIL upevňoval své pozice na dobytých územích a ohrožoval další města. Na to bude tři sta poradců těžko stačit. ISIL je na postupu a zatím jej neohrožují problémy na dobytých územích, kde se mohou obyvatelé obrátit proti jeho příliš brutálním metodám.