Článek
Podle zpráv z Washingtonu spolu Donald Trump a Vladimir Putin hovořili dvě a půl hodiny. Trump popsal rozhovor optimisticky, ale jeho skutečné záměry zůstávají nejasné. Jaké jsou jeho bezprostřední cíle a jak by měla vypadat konečná dohoda? Trump nikdy nebyl zaměřený na detaily, a tak lze oprávněně pochybovat, zda mu na konkrétních podmínkách dohody skutečně záleží. Zdá se, že mu jde spíše o to, aby on a jeho propagandisté na stanici Fox News mohli případnou dohodu prezentovat jako historický úspěch – a aby mohl v zákulisí usilovat o Nobelovu cenu za mír.
Úspěch jednání však bude záviset právě na detailech. Putin jasně naznačil, že nehodlá ustoupit. Požaduje, aby se Ukrajina natrvalo vzdala okupovaných území na východě země a také Krymu, fakticky se odzbrojila a aby nesměly na jejím území po příměří působit jednotky NATO. Jinými slovy chce přerušení bojů využít k tomu, aby ruská válečná ekonomika nabrala dech. Mezitím by bezbrannou Ukrajinu oslaboval hybridní válkou, která se může kdykoli změnit v další vojenskou agresi.
Putin nemá důvod snižovat své požadavky. Trump a jeho tým opakují ruskou propagandu a otevřeně přiznávají, že jim na osudu Ukrajiny nezáleží. Ještě před zahájením rusko-ukrajinských rozhovorů Spojené státy Moskvě několikrát ustoupily – například prohlásily, že Ukrajina nevstoupí do NATO a bude muset obětovat svá území. I kdyby to měla být pravda, takové prohlášení před jednáním je strategickou chybou.
Nebo snad nejde o chybu? Možná je opovržení vůči Ukrajině, Evropě a jejím zájmům součástí nové americké politiky. Trump a jeho tým si zřejmě myslí, že s Putinem, navzdory jeho válečným zločinům, mohou vést sofistikovanou hru ve stylu reálpolitik a budovat s ním pozitivní vztahy. Už teď mu však věnovali velké vítězství – možnost předstírat před svými občany, že Rusko je opět velmocí, která se Spojenými státy rozhoduje o osudu světa.
Během telefonátu údajně padl i návrh na hokejový zápas mezi ruskými a americkými hráči, což byl pravděpodobně nápad ruské strany. Ten odráží Putinův sen vrátit se do 70. let 20. století, do éry symbolických zápasů, odzbrojovacích summitů a strachu, který svět z Moskvy pociťoval. Trump tímto gestem Putina nepochybně potěšil. Sám by se možná rád vrátil do této éry a zahrál si na Nixona či Cartera. Neuvědomuje si však, že oslabováním transatlantické aliance vrací svět do jiných 70. let – do 70. let 19. století, na práh dlouhé hospodářské deprese, která nakonec vyústila v první globální konflikt.