Článek
Húsíové jsou také podezřelí z poškození podmořských kabelů. Původně se uvádělo, že byly čtyři, pak tři a jen u kabelu Seacom byly hlášeny od 24. února výpadky dat – přerušena byla komunikace mezi Egyptem a Keňou. Húsíové odmítají odpovědnost, ona poškození podmořských kabelů bývají běžná, jenomže sami útokem na ně hrozili a kabel Seacom je poškozen v relativně dostupném místě, kde je hloubka jen devadesát metrů.
Zkrotit Húsíe se dosud nepodařilo, i když jejich základny opakovaně čelily americkým a britským náletům a v Rudém moři a Adenském zálivu hlídkují lodi několika zemí včetně Indie. Právě Indii a Číně, jež jsou závislé na exportu, útoky značně vadí – přes Rudé moře vede klíčová lodní trasa, kudy proudí zboží z jižní Asie a Dálného východu na evropské trhy. Alternativa k ní sice existuje, Rudému moři se lze vyhnout, když se obepluje celá Afrika. Dopravu to ale prodražuje, cesta je delší a zabere více času, takže stoupají náklady na palivo, na platy posádek a více se platí i za pronájem kontejnerů a lodního prostoru, protože je potřeba na delší dobu.
Šance, že by se útoky podařilo zastavit, však nerostou. Opomíjení Húsíové se kvůli nim ocitli v centru pozornosti, což je naplňuje hrdostí. Kmenový režim podporovaný Íránem se naráz ocitl v čele deklarovaného arabského boje za práva ujařmeného palestinského lidu. Húsíové své akce v průlivu Báb al-Mandáb obhajují jako snahu pomoci trpícím palestinským bratřím. Tvrdí, že napadají jen lodě mající izraelské vlastníky nebo plující do Izraele a bojují jen se sionisty a americkými a britskými nepřáteli. Výčet napadených lodí však ukazuje, že míří na všechno, co pluje kolem.
Útoky ale ohrožují i naději na ukončení občanské války v Jemenu, do které se zapojila na straně legálně zvoleného prezidenta i arabská koalice vedená Saúdskou Arábií. Do řad húsíjských milicí vstoupily desetitisíce mladých Jemenců, mluví se až dvou stech tisících lidí, což představuje zvrat v poměru sil.
Situace v Jemenu ukazuje, že mezinárodní společenství selhává při snahách snížit hrozby a řešit konflikty. Válka v zemi trvá deset let. Souvisí to s postupným rozpadem mezinárodních struktur vzniklých po druhé světové válce, které nereflektují proměny světa. Přispívá k tomu i snaha Ruska a Číny prosadit jejich představy o uspořádání světa, aniž by však samy dokázaly konflikty urovnávat, a akce Íránu, jenž se snaží rozšířit svou moc v oblasti přes jím podporované skupiny, nemá je ale pod plnou kontrolou.
Problémy v Jemenu jsou však také důsledkem až příliš přehnaného lpění na stávajícím rozdělení světa. Jemen se sice sjednotil po pádu železné opony, ale nikdy nebyl kohezní a po většinu doby existence ho provázely střety, které opět propukly po arabském jaru, během něhož se dostala na povrch starší pnutí ať už mezikmenová, nebo konfesní.