Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Švejk a rozvolňování - Thomas Kulidakis

Situace kolem rozvolňování je charakteristická kouzlem už viděného. Stejně jako před rokem opozice žádá rychlý postup, vláda v čele s premiérem Babišem se kroutí, ale ví, že zavřít mohla, rozvolnit ale musí.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Thomas Kulidakis

Článek

Za prvé proto, že už lidem tečou nervy, mnoho občanů roušky zahodilo a policisté už v podstatě rezignovali také. Zlepšující se počasí láká ven, s pivem na zavřené zahrádce se sedí stejně dobře jako u řeky, pražskou náplavku nevyjímaje. Tratí akorát provozovatelé, nařízení dbalí v první řadě. Situace ve světě rozvolňování také přeje. Na jihu Evropy už se hoduje na zahrádkách, v Británii dokonce došlo pivo a některé spolkové země Německa také jsou rozvolněné.

K požadavkům opozice lze uvést příklad poslance ODS, a tudíž člena koalice SPOLU Jana Skopečka. V podstatě má pravdu, protože příliš logiku nedává, proč by se člověk měl snáze nakazit v obchodě velkém, kde se pak může mačkat u pokladny, než v obchodě malém, kam klidně mohou lidé po jednom.

Nezaostává ani koalice Pirátů se STAN, čemuž se není co divit. Kdo někdy vyjde mezi lidi, ví, že touha po rozvolňování je velká. Ukázal to i průzkum Eurobarometr 2021. Kontrastní je dvoutřetinový souhlas s tím, že opatření byla zavedená versus odpor k jejich aplikaci na český způsob, projevený 76 procenty dotázaných.

Požadavky opozice na rozvolňování jsou pochopitelné, stejně jako často marný boj v rámci vlády. Za rozvolnění se bijí tu ministryně financí Schillerová, tu ministr průmyslu a obchodu Havlíček, tu ministr školství Plaga, tu ministr kultury Zaorálek. Všichni mají dobré důvody. Hospodářství musí šlapat, kultura je solí země, děti patří do škol, neboť jsou naše budoucnost a státní rozpočet se sám dělením nerozmnoží. Není améba.

Zmínění ministři, opozice i velká část veřejnosti ale často naráží na neprůstřelnou zeď ministerstva zdravotnictví, šlapající ve stopách epidemiologických doporučení, která zpravidla neberou ohled na jakékoliv jiné aspekty společenského života. A tak máme balíčky, přičemž se zase něco otevře, přičemž zahrádky a posilovny nejsou priorita, protože podle premiéra je prý nezbytné dostat hlavně děti do škol.

Pokud se ovšem po rozvolnění situace zase zhorší, bylo by hezké, kdyby se k problému znali všichni volající po rozvolnění. Ne jako vloni, kdy hodili všechno na vládu, případně v rámci vlády na premiéra Babiše. Opakování této frašky by byl neseriózní projev selektivní paměti. A teď samotné rozvolňování.

Dorost školou povinný návrat do školy chvíli před letními prázdninami asi nevytrhne. Těžko žáci doženou rok, kdy do školy nechodili a online výuka byla pouhé šidítko, nemohoucí vynahradit plnohodnotnou výuku. Čím více se ale žáků přidá k vrstevníkům, kteří už chodit do školy začali, tím více se vytrhne trn z paty rodičům. Ti si pak budou moci zajít třeba i do nemocnice na odložená vyšetření a operace. Jejich odhodlání věnovat se doposud zanedbané péči je zpráva výborná.

Otázka je, proč neotevřít třeba také posilovny, aby si lidé mohli napravit oslabená těla s oslabenou imunitou. Nebo také zahrádky, když stejně je lidé i tak obsypávají a zlatavý mok tam koštují. Bylo by to logické. No jo, to by ale mohli rovnou otevřít všechno a tabulky by nemusely být.

Jaroslav Hašek satiricky ústy vojáka Švejka promlouval: „Přísnost musí bejt, bez přísnosti by se nikdo nikam nedostal.“ A tak je to i nyní. Mnoho lidí už koronavirus mělo, mnoho se také očkuje a očkovat se bude ještě více. Otevřít ale hned a najednou, to by pak nebyla žádná přísnost, a lockdownové hvězdy posledního roku začaly by nám rychle lát a do lockdownu nás posílat. Až se ale otevře pořádně, tak se ukáže, jestli argument „neotvírat, jde o mobilitu lidí“ byl platnější než prodělané nákazy a postup očkování.

Související témata:

Výběr článků

Načítám