Článek
Dostal ji v roce 1969 za technologii stavby vysílače s hotelem, který v té době ještě nebyl dokončený. V roce 2000 byl vysílač ve tvaru rotačního hyberboloidu vyhlášen nejvýznamnější stavbou 20. století
Při příležitosti sta let od architektova narození je možné virtuálně navštívit další Hubáčkovu stavbu, jeho dům v Liberci, který má od konce loňského roku ve správě Severočeské muzeum.
Ani v roce nedožitých stých narozenin však ještě nezačala potřebná velká rekonstrukce vysílače a hotelu, která se opakovaně odkládala, protože je nákladná. Vysílač s hotelem však mají ještě štěstí. Jeho jiná liberecká stavba, obchodní dům Ještěd, který vznikl ve spolupráci s Miroslavem Masákem, byla v roce 2009 přes protesty rovnou zbourána.
Obchodní dům měl příliš malé parkoviště a plně nevyužíval možností zastavěné plochy. Tvořily ho tři samostatné brutalistní budovy propojené průchody a terasami, které se nedaly využít jako prodejní plochy. Nahradilo ho masivní OC Forum Liberec, které se moc neliší od mnoha jiných podobných předimenzovaných staveb, jejichž cílem je co nejvíce využít prostor.
Osud obchodního domu se však ve spojitosti s Hubáčkovým výročím nepřipomíná. Nezapadalo by to do obrazu oslav velikána.
Uchovávat každou stavbu nejde, města se vyvíjejí, ovšem bourání těch významných je škoda, i když developeři to vidí jinak. Pro ně je výhodnější bourat než hledat nové využití pro stávající stavbu či ji přizpůsobovat. V případě budovy Transgasu, jejímž obdivovatelem jsem nebyl, se bouralo dřív, než bylo jasné, co v obtížně zastavitelné proluce vznikne. Zbourán byl i luxusní komunistický Hotel Praha, který byl organicky včleněn do svahu. Na jeho místě však nevznikla škola Open Gate ani rezidenční bydlení, jak se slibovalo.
Z mnohých budov zůstaly jen fasády, což byl nejen případ Galerie Myšák, ale i Darexu na Václavském náměstí, byť u něj byla originální vnitřní dispozice. Architekturu netvoří jen fasáda, která zůstala ze smíchovské Ringhofferovy továrny, na kterou se napojila nudná konstrukce obchodního centra, ale celá budova a urbanistické řešení okolí. Platí to zejména u komplexů budov a městských čtvrtí, i když developeři mají pocit, že každý nevyužitý metr čtvereční pro ně znamená ztrátu a je snazší stavět něco nového než se namáhat se začleněním stávajících budov.
Opatrnost je potřeba zejména v centru Prahy, kde mnozí vykukové uvažují, co by kde ještě šlo postavit, jako u rekonstruovaného hotelu InterContinental. Cenné jsou z architektonického hlediska i dvorky, které lákají k zástavbě. Mimo centrum je to však ještě horší, což ukazuje demolice posledního zbytku Rustonky, teplárny s osmibokým komínem, která by šla snadno včlenit do nové výstavby. Zůstal z ní jen název.
Sto let od narození Karla Hubáčka by se hodilo oslavit především přehodnocením přístupu k architektuře minulých dob. Bourat významné budovy je třeba s rozmyslem. Byl bych nerad, kdybychom v naší snaze oddělit se od minulosti nakonec skončili jako komunisti, kteří také bez lítosti vedli magistrálu centrem a odpálili Denisovo nádraží.
Nemáme tolik peněz jako v Soulu, kde zbourali dálnici v centru města, aby obnovili řeku Čchongkječchon, do které musejí draze pumpovat vodu.