Článek
Na podzim se komunisté poprvé od založení KSČ v době samostatné republiky s výjimkou protektorátu nedostali do Sněmovny. Na rozdíl od sociálních demokratů je před volbami něco takového ani nenapadlo, ale zisk něco přes tři procenta ukazuje, že odcházejí do historie a českou politiku už nebudou dál ovlivňovat.
Česká republika tak přestane být jedinou zemí východního bloku, kde by komunisté dál působili ve vysoké politice, protože ve všech ostatních se už dávno vytratili. Paradoxně se jim osudným stal jejich poslední úspěch, kdy právě na jejich podpoře závisela vláda. Přišli o punc protestní strany. Už nestáli v opozici jako poslední mohykáni bránící lid, ale umožnili Babišovi vládnout. Zadními vrátky vklouzli do establishmentu a už nemohli křičet - to všechno oni, za nás by to bylo jiné. A mnozí raději volili přímo úspěšné ANO, než partaj, která jeho vládu umožnila.
Babiš slízával smetanu, připsal si všechny úspěchy končící vlády, i když mnohému jeho voliči vděčí kvůli politice ČSSD. Že ČSSD míří do propasti a působení ve vládě s ANO jí budou osudné, bylo jasné už dlouho. Rozklížená partaj se však nedokázala zkonsolidovat, i když trend byl patrný už několik let.
Volby vyhrálo SPOLU, ANO druhé. KSČM a ČSSD mimo Sněmovnu
ČSSD se bude vracet nesnadno, pokud se jí to vůbec podaří. ODS zabralo osm let, než se vyhrabala nahoru, a to neopustila Sněmovnu. Radovat se z odchodu sociálních demokratů by však bylo nemoudré a těšit by se z něho neměli ani lidé, kterým vadila ministryně práce Jan Maláčová a její štědrá politika. S odchodem tradiční levice nezmizeli chudí, kteří budou nejvíce doplácet na politiku škrtů, jež kvůli nastupující krizi nutně přijde. A budou se obracet k těm, o kom si budou myslet, že se jich zastanou a budou řešit jejich problémy. Pravicové strany to nebudou a Piráti taky ne, byť je mnozí nálepkují jako levicové, ne-li přímo neomarxistické. Je to ale liberální strana mladé střední třídy a ne těch nejchudších.
Jejich hlasy tak seberou protestní a populistické strany. Národovce a odpůrce EU už k sobě stáhla Okamurova SPD, která pravidelně straší migranty. Hlavně však budou hlasovat pro Andreje Babiše. Ten bude moci své heslo „ANO, bude líp” jenom lehce poupravit a říkat ANO, bylo líp - za mé vlády. Inflace sebere podstatnou část z navýšení platů a mnozí začnou se slzou v oku vzpomínat, jak se měli za Babiše, který věděl, komu a kdy nechat přihodit, i když pod tlakem ČSSD.
Jejich hlasy bude shrabovat snadno, protože kvůli nutnosti zmírnit zadlužení přijdou tvrdá opatření, přitom budou růst ceny energií. Zejména mu to půjde, pokud stoupne nezaměstnanost.
Hamáček končí v čele ČSSD. V úspěch v Praze doufal marně
To není plané varování, nad nímž lze snadno mávnout rukou s odkazem, že levice slábne i na Západě. Je potřeba se podívat do Polska a Maďarska, kde se také levice vytratila z politické scény, ale nenahradily ji tam pravicové strany. V Polsku se drží u moci katolicko-konzervativní národovecké Právo a spravedlnost, v Maďarsku FIDESZ, který se už dávno proměnil ve stranu jednoho muže Viktora Orbána. A obě tyto strany demokraticky oklešťují a obhájci demokracie je nedokáží porazit.
Vrátit se může oligarcha, ale může se objevit i nějaký nový populista. Nová vláda bude mít k řešení řadu podstatných problémů, a pokud půjde o blok dvou demokratických koalic, tedy de facto pěti stran, bude sama zmítána vnitřními spory. A výhodou populistů je, že myslí jen na okamžitý prospěch, nebo v lepším případě na to, jak se u moci udržet po celý svůj život. Dál se nepotřebují dívat, zatímco tradiční strany musejí brát v potaz i dlouhodobé trendy, protože tu chtějí být i za deset, dvacet nebo padesát let. Nemohou tudíž dávat nesplnitelné sliby, protože by si podřezali větev, na které sedí.