Článek
Z celkového počtu 1081 oprávněných voličů jich v referendu hlasovalo 638, což je nadpoloviční většina 59 procent. Referendum je platné a zavazuje obec domov nestavět.
Pro stavbu domova bylo jen 275 hlasů, proti 348. To není jen absurdní, to je přímo hloupé, protože obyvatelé by měli být rádi, že oni nebo jejich blízcí budou mít ve stáří možnost žít v domově pro seniory ve městě, v němž strávili život. Míst v domovech pro seniory je málo, čeká se na ně – a tady měli obyvatelé možnost mít domov pro seniory přímo ve městě.
Protože se život prodlužuje, na místa v domovech pro seniory roste tlak. V dobách, kdy jsem já chodil na základku, nedosahovala střední délka života mužů ani sedmdesáti let a u žen se blížila 75 letům. Nyní je to u mužů 76 let a u žen o šest více. Tento úspěch však přináší i problémy – přibývá lidí, kteří se sami o sebe kvůli pokročilému věku a s ním souvisejícími zdravotními problémy nedokážou postarat. Umístění do domova pro seniory je řešením. V Horní Lidči to však tak nevidí. Možná se spoléhají na silné valašské vzdušisko, ale to je mylné. Už nyní se v oblasti na umístění v těchto zařízeních čeká, i když v obci už jeden domov důchodců mají.
Ještě více šokující je ale odpověď na druhou otázku v referendu: „Souhlasíte, aby se Domov pro seniory postavil v navrhované lokalitě vedle základní školy v Horní Lidči?“ Pro stavbu domova v navrhované lokalitě bylo 225 lidí, proti 400. Ale šokující je už to, že tato otázka byla vůbec položena. Proč by nemohl být domov pro seniory vedle školy? Nemají snad děti vidět starší občany?
Jeden z občanů si stěžoval, že tam není místo na parkování a příjezdová cesta pro pohřebáky a sanitky, které by tam přijely vzhledem k počtu ubytovaných seniorů párkrát ročně. A to, že v areálu školy je i ZUŠka, okolo níž je provoz nejen ráno a po poledni, ale i odpoledne, nelze považovat za relevantní námitku. Domov by nevznikl na ploše parkoviště, ale dětského hřiště, které by se vybudovalo jinde. Hřiště s pár dřevěněnými konstrukcemi a skluzavkou přitom není jediným sportovištěm ve městě, za školou je stadion s běžeckou dráhou, fotbalovým hřištěm a kurtem a poblíž je i pumptrack. Obec navíc slíbila, že postaví hřiště nové.
Pro Horní Lideč je to o to větší problém, že se referendum konalo až poté, co bylo o stavbě rozhodnuto a podepsána smlouva se stavební firmou. Zastupitelstvo referendum odmítalo, ale soud je nařídil uspořádat. Prostě Kocourkov se vším všudy.
Chápu, když se obyvatelé obcí brání výstavbě obřích skladů nebo otevření kamenolomu, protože množství projíždějících kamionů jim může výrazně zkomplikovat život a nic moc jim nepřinese. Rozumím odporu proti vedení dálnic a železnic, které malou obec rozpůlí, nebo odříznou od části okolí. Méně už chápu nechuť k větrným elektrárnám, které sice nejsou zrovna vzhledné a rozhodně nejsou úplně tiché, ale poskytují elektrickou energii, kterou potřebují i místní občané.
Ovšem bránit výstavbě něčeho, co skutečně slouží obyvatelům, je hlúpé, řečeno po místním. A je to hlúpé, i kdyby šlo o hospic, jak tvrdil jeden z místních obyvatel.
Pokud se najdou prostředky na takovou stavbu – v tomto případě s pomocí dotace –, tak by se měli všichni radovat a vedení obce velebit. Nejde o necitlivý projekt podnikatele, který za hubičku a sliby rozvoje obce, jíž upustí pár milionů, získá pozemek a postaví na něm sklad, silo či parkoviště pro kamiony. Jde o rozvoj obce.
Vím, že soud musel rozhodnout, jak rozhodl, ale opět – není něco nastaveno špatně? Takto by se mohla zablokovat i výstavba mateřské školky nebo zdravotního střediska. Nejsou někde špatně nastavené pravomoci a nezneužívá jich někdo?
