Článek
Na prvém místě u nich stojí starost o každodenní problémy pracujících lidí, tíží je situace seniorů, bytostně nesouhlasí s tím, do jakých podob se u nás rozrostla praxe exekucí. Všechny tři stejnou měrou trápí problémy mladých, kteří jsou odsouzeni celoživotně se zadlužit, pokud by pomysleli na vlastní bydlení. Všechny jsou ekologicky citlivé, nechtějí už dále přihlížet devastaci životního prostředí a množícím se příznakům globální ekologické krize.
To však není všechno. Naprosto se shodují v tom, že nadnárodní korporace mají zbytečně mnoho výsad, nejbohatší platí příliš nízké daně a ti největší mají příliš velký prostor k tomu, aby se placením daní u nás vyhnuli. Všechny tři jsou pobouřeny tendencemi k oligarchizaci politiky a snahou privilegovaných spojit ve svých rukou moc politickou, ekonomickou a mediální.
Spojuje je rovněž veskrze kladný postoj k Evropské unii. Vidí sice drobné nedostatky v jejím fungování, ty však chtějí změnit zevnitř trpělivou mravenčí prací, neboť Unie, to jsme přece my sami. Všechny jsou pro přijetí eura, diskutovat jsou ochotny pouze o tom, v jakém časovém horizontu se máme zbavit koruny.
Hodnotově jim všem třem tepe srdce na stejné frekvenci. Nejvyšší místo v jejich prioritách zaujímá solidarita, tedy schopnost spojit vlastní síly, postupovat jednotně ve prospěch neprivilegovaných. Všechny tři si uvědomují, že proti síle peněz je třeba postavit masu hlasů naladěných na stejnou notu.
Liší se jen v drobnostech. Jedno ze zmíněných levicových hnutí se například domnívá, že ČSSD je málo radikální, a proto hodlá hájit zájmy pracujících v koalici s progresivistickou TOP 09.
Přestože mají všechny tři zmíněné levicové subjekty v podstatě totožný program, nevylučují povolební spolupráci. Je to důkazem toho, že to mají v hlavě pěkně srovnané.