KOMENTÁŘ: Showbyznys - Josef Koukal

Totiž principiálně je mi občanská angažovanost ve všech jejích podobách sympatická. Kdybych se měl myšlenkově omezit jen na nabídku politických stran, připadal bych si mnohem víc sám. Ale rozumím argumentaci, že mentorování z ulice nemůže nahradit volby a zpochybňovat vůli veškerého lidu. K připodobnění Milionu chvilek bych si vypůjčil Cimrmanovu žebráckou legendu Přenošené dítě.

Autorům se podařilo svést do jednoho koryta různé proudy protivládních nálad a dovést je na Letnou. Klobouk dolů, bylo jich tam hodně. Jenže tahle rozvodněná řeka doposud neukázala nic jiného, než že umí podemílat břehy. Dvouleté těhotenství je příliš dlouhé na to, aby nezplodilo žádný pozitivní vzkaz. Vyzývalo Andreje Babiše a Marii Benešovou, aby rezignovali, pravicovou opozici, aby se sjednotila, nestalo se samo sebou vůbec nic. Proč by také mělo?

Žijeme v otevřené demokratické společnosti, v níž účast na kritice postrádá prvek odvahy. Nebo chcete-li, nadávat můžeme zplna zhrdla. Pokud však nechceme být jako pan Lorenc, který všemu rozumí, ale cihlu do ruky nevezme, musíme se sami za své vzít.

Abych nebyl za tlučhubu, u nás v obci jsme to kdysi udělali. Byli jsme dvacátníci jako chvilkaři, zatímco nám nad hlavami vlály billboardy ODS, my vytáhli každý z kapsy pětistovku, vytiskli černobílé programy, roznesli je do schránek a vyhráli dvoje volby. Klausovi muselo naše středočeské město na mapě blikat červeně, protože všude okolo vyhrávala jeho tenisová raketa. Splatili jsme dluhy, od hrozby nucené správy dotáhli obec do přebytku a šli od toho. Možná nám to svátý Petr jednou přičte k dobru.

Vážení chvilkaři, že připadáte Zemanovi a Babišovi směšní? Ve vaší situaci je těžké nebýt. Kdybych se odebral na náměstí a do megafonu hulákal, že starosta je hamižný nýmand bez toho, abych sejmul hledí a postavil se mu tváří v tvář, také bych se obával, že budu za prázdného farizeje.

Možná jste si toho ještě nevšimli, ale místo politiky už delší dobu děláte showbyznys.