Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Šetřit se musí, ale na počtu ministrů to vidět není – Alex Švamberk

Ministerstvo školství vede od čtvrtka Mikuláš Bek, který má s oborem zkušenosti, byl rektorem Masarykovy univerzity a místopředsedou České konference rektorů. Zkušený je i diplomat Martin Dvořák, který ho nahradil na postu ministra pro evropské záležitosti. Navenek výměně nejde nic vytknout, kdyby ale nepřicházela v čase, kdy je prioritou šetřit.

Foto: Novinky

Alex Švamberk

Článek

Post ministra bez portfeje pro evropské záležitosti byl zřízen především kvůli českému předsednictví EU. To skončilo na konci loňského roku, přesto se jmenoval Bekův nástupce.

Ministr pro evropské záležitosti má sice i jiné úkoly, ovšem v době hledání úspor bychom mohli oželet pokračování „kontinuální propagace našeho členství“ v EU a posilování „pozitivního vnímání ČR v rámci Evropské unie“.

Česká republika svou pozici posílila především díky rychlé a výrazné podpoře Ukrajiny a nekompromisním postojem k Rusku. Podílel se na tom i Dvořák, který prosazoval uplatňování a vymáhání sankcí uvalených na Rusko.

Pokud by však post zůstal neobsazený, Starostové a nezávislí by přišli o jednoho ministra a současně by tím oslabil i blok PirSTAN oproti koalici Spolu tvořené ODS, lidovci a topkou.

Poměr sil ve vládě by to výrazně nezměnilo, ale poklesla by váha Starostů a nezávislých, kteří by místo čtyř ministrů měli jen tři, stejně jako lidovci a Piráti.

Předseda Starostů a nezávislých, ministr vnitra Vít Rakušan při rušení pošt nemínil ustoupit ani o píď. Musí jich být zrušeno 300, protože je potřeba ušetřit každou korunu, aby pošta nezbankrotovala. Ale že by se zrušil post ministra obsazený jeho spolustraníkem, to nenavrhl.

Bek přitom měl pod sebou náměstky, odbor kabinetu a oddělení poradců. Úřad vlády se po nástupu pětikoalice rozrostl o 74 služebních a pracovních míst, která měla podle údajů ze začátku loňského roku vyjít na 43 miliony korun.

Bez ohledu na význam výzkumu a inovací nebo Legislativní rady vlády si nejsem jistý, jestli je nutné mít v době úspor pro tyto posty ministry bez portfeje s náměstky a zda by nemohl být jejich řízením pověřen některý z dalších ministrů.

Zrušení těchto postů by vyslalo dobrý signál, že vláda začíná šetřit u sebe. Vždyť v koaliční smlouvě, na jejímž základě vznikla vláda, je hned prvním bodem programové části stabilizace veřejných financí.

Pro vládu je však přesně podle rčení bližší košile než kabát důležitější princip koaliční spolupráce, v jehož úvodu stojí: „Smluvní strany se dohodly, že ve vládě, která bude mít celkem 18 členů, bude uplatněno zastoupení koaličních stran poměrem ODS – 6, KDU-ČSL – 3, TOP 09 – 2, Piráti – 3 a STAN – 4.“

Do složitě vyjednaného mechanismu se nebude zasahovat, i kdyby čert na koze jezdil a přineslo to úspory. Co kdyby se postižené strany vzbouřily a řekly, že pokud jim nezůstane daný počet ministrů, vládu položí. To by teprve byla tragédie.

Zdá se, že hledání úspor, které je nesporně obtížné a nutně vyvolává kontroverze, není zrovna prioritou. Místo toho se totiž premiér Petr Fiala pouští do statistického úřadu, že jeho údaje o cenách energií, které ukazují, že se je vládě nedaří krotit, neodpovídají realitě.

Místo toho, aby vláda hledala, jak snížit ceny energií, tak předseda vlády věren svým akademickým kořenům řeší přesnost dat. Ta však lidi nezajímají, oni mají dost starostí s tím, jak energie zaplatit, jak ukazují protesty zoufalých občanů v Lubech na Chebsku nebo ve Slaném.

Výběr článků

Načítám