Článek
Naposledy jsem si zahulákal před dvaceti lety, když jsem vedle jiného také redigoval místní noviny. To je práce takřka obrozenecká, něco jako vést jednotřídku na vesnici. Ráno se pohádáte se starostou, co to zase schválili v městské radě, pak jdete dělat rozhovor s místním malířem, protože slaví životní jubileum, odpoledne zmáčknete fotku z fotbalu a do půlnoci předlomíte stránky, aby s tím grafik v sedm ráno neměl tolik práce.
Abychom se jen nenudili, zavedl jsem rubriku Polabská kachna, v níž jsme odlehčenou až vtipnou formou reflektovali aktuality z regionu. Čirá legrace, jak název napovídá.
No, a právě kvůli jednomu takovému textu podala starostka nedaleké obce trestní oznámení na mého redaktora, já byl předvolán na policii jako svědek. Na výslechu jsem byl v souvislosti s prací mockrát, ale pouze jednou kvůli vtipu. A tehdy jsem zvedl telefon a milé starostce strašně vynadal. Že za vyprávění anekdot se zavíralo za Rakouska-Uherska, že policie tu není od toho, aby zpovídala novináře, ale má honit zloděje, a jestli se bojí, že ji příště lidi nebudou volit, tak je to jenom dobře.
Jak jsem to přehnal, mi došlo, když jsem v redakci zaznamenal podezřelé ticho a letmým pohledem zjistil, že mě kolegové pozorují s otevřenými ústy.
Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová mi tu příhodu připomněla, když podala trestní oznámení na server Náš region, který si troufl zveřejnit otevřený dopis záchranářky ze Zdib se stížností na nedostatek ochranných prostředků v počátcích koronavirové pandemie. Podle Jermanové šlo o šíření poplašné zprávy. Andrej Babiš svou spolustraničku krotil, také mu trestní oznámení nepřijde jako adekvátní reakce na upozornění, že ne všechna protikoronavirová opatření probíhala hladce. Protestovala i koaliční ČSSD. Co by ostatně mělo komu hrozit za to, že si záchranářka veřejně postěžovala na nedostatek roušek?
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Do zjitřené atmosféry koronavirové krize, která je patrně jediným společným jmenovatelem řady paranormálních jevů, padl ještě rozsudek plzeňského soudu. Ten poslal na více než dva roky za mříže bezdomovce, který v době nouzového stavu kradl v obchodech koblihy a čokoládu. Takovému rozsudku, pravda, nechybí tvrdost, zato sebevědomí.