Článek
Rusko se na vstup Finska do NATO připravovalo. Když loni v květnu Finsko a Švédsko avizovaly, že mají zájem vstoupit do Aliance, ministr obrany Sergej Šojgu varoval, že se vytvoří nový armádní sbor se třemi motostřeleckými a dvěma vzdušnými výsadkovými divizemi, který bude působit v Karélii.
Tehdy ale nebylo ještě jisté, že přijímání Finska proběhne tak rychle. Je to vůbec nejrychlejší vstup země do NATO. Nebrzdili ho ani Turci, ani Maďaři, jak by si asi Kreml přál. Navíc to Šojgu říkal v době, kdy vojáci teprve postupovali k Bachmutu, a netušil, že se dvacetitisícové město okolo železniční křižovatky změní v mlýnek na maso pohlcující ohromné množství lidí. Rusové nyní potřebují každého vojáka, jenomže budou muset začít zajišťovat i hranici v tundře.
V lednu Moskva oznámila, že se vytvoří dva nové vojenské okruhy, Moskevský a Petrohradský, které se vyčlení ze západního. Protože ochrana obou měst a celého severního křídla si vyžádá posílení ruské armády, měl by počet ruských vojáků stoupnout do roku 2026 na 1,5 milionu. Rusové však potřebují vojáky už nyní – jak na frontě, kde hrozí ukrajinský protiútok, tak na severu, protože nemohou ukázat slabost a nechránit hranici s Finskem. To má početnou armádu se značnými rezervami a silným dělostřelectvem. Je jednou z mála zemí, kde je stále povinná vojenská služba, a může mobilizovat až 270 000 vojáků.
Válka na Ukrajině je pro Rusko neúspěchem nejen operačně taktickým, ale především strategickým a geopolitickým. Ještě před invazí ruský prezident tvrdil, že je potřeba hlavně dostat NATO od hranic s Ruskem. Přál si, aby na územích nových členských zemí nevznikaly alianční základny. Výsledek je však přesně opačný, což mu jedovatě připomněl v projevu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, když při slavnostním přijímání řekl: „Prezident Putin si jako cíl invaze stanovil méně NATO. Dosáhl pravého opaku.“ Místo toho, aby měl na severu neutrálního souseda, vlastně takový nárazníkový stát, nyní se nachází Petrohrad 150 km od území členské země Aliance, kterou ruská invaze nebývale sjednotila, takže většina sporů zmizela“.
Po přijetí Finska sice na Ukrajině nepřibydou tolik potřebné tanky a munice, přesto to Ukrajině pomůže i na bojišti. Kremlu totiž kvůli nutnosti chránit Karélii poklesnou rezervy, které by ještě mohl poslat na frontu.
Podplukovník Simo Pesu z finské Národní univerzity obrany odhaduje, že by plánované posílení ruských jednotek u hranic s Finskem znamenalo, že se tam pošle několik desítek tisíc vojáků. Donedávna se přitom odtamtud ruští vojáci posílali na frontu.
Ve správný čas a tiše vyjevíme naši odpověď. Rusko komentuje vstup Finska do NATO
