Článek
Věcně na tom podle očekávání byla viceprezidentka o poznání lépe, avšak samotná argumentační kvalita debaty nerozhoduje. V roce 2016 vyhrála Hillary Clinton všechna tři klání. Prezidentkou se přesto nestala. Většina z desítek milionů diváků se v detailech politických návrhů neorientuje, a proto nedovede posoudit argumenty pro programové návrhy a proti nim. Kdyby tomu tak bylo, neměl by někdo jako Trump v politice sebemenší šanci uspět, neboť většina z toho, co říká, buď neodpovídá realitě, nebo ani nedává smysl.
Prezidentské volby rozhodují emoce a dojmy, a právě v jejich kontextu je nutné posuzovat debatní výkony kandidátů. Když Harrisová hovoří o těžbě ropy, jaký dojem dělá na voliče, kteří budou volby rozhodovat? A jaký dojem na ně dělá Trump, mluví-li o zločinnosti kolem jižní hranice s Mexikem?
V souboji stylů měla dnes v noci mírně navrch Harrisová. Ne Trump, kterého všichni znají, ale ona musela dokázat, že je na prezidentské platformě právem. Téměř 30 procent voličů před debatou uvádělo, že by si o ní přálo vědět víc, oproti jen devíti procentům Američanů, kteří neměli dost informací o jejím soupeři.
Harrisová se Trumpa snažila vyprovokovat k emotivním reakcím, aby ztratil sebekontrolu a řekl něco bizarního, něco, co dává k dobru na svých předvolebních shromážděních. To se jí příliš nepovedlo, i když se několikrát dotkla jeho křehkého ega a viditelně ho rozzlobila.
Trump se však celou dobu disciplinovaně držel dobře zvolené taktiky kritizovat politiku vlády a vytrvale připomínat, že jeho oponentka není nějakým novým nepopsaným listem, ale druhou nejdůležitější vládní personou.
Trump není schopen sofistikovanější argumentace, je příliš pohodlný na to, aby si nastudoval detaily, a proto jeho odpovědi vzdělanějším pozorovatelům znějí až příliš jednoduše a primitivně. Tito lidé však volby rozhodovat nebudou a Trumpova jednoduchá taktika, spočívající v upuštění od osobních útoků a tvrdé kritice Bidenovy vlády, mu teď ve Filadelfii stačila.
Dovolím si předpovědět, že v debatě neztratil žádné voliče a ani žádné nové nezískal. Totéž lze říci o Harrisové. Tahle „remíza“ je pro ni cennější, protože se jí podařilo uvést se nejširšímu možnému publiku a představit se v podobě věrohodné prezidentské kandidátky. S rozhodným výrazem, avšak klidně připomněla Trumpovy hlavní slabiny, a sice že dosud neuznal prohru v regulérních volbách v roce 2020 a že je nezávislým soudem odsouzeným kriminálníkem.
To je dobrý základ pro cílovou rovinku prezidentského souboje, jenž je zatím velmi těsný.