Článek
Je pátek 7. března po půl sedmé ráno a jedna z mnoha raket vypálených ve dvou vlnách během noci a nyní nad ránem Rusy na Ukrajinu zasáhla výškovou budovu v sousední čtvrti. Všichni jsme to slyšeli a cítili, exploze rakety je mohutná, vnímáte, jak se beton podlahy pod vámi zavlní, skla v oknech se prohnou a varovně zacinkají.
Víte okamžitě, že šlo o raketu, protože zvuk poplachu se vylije do nečekaně teplého jarního svítání až o pár desítek vteřin později. Žádný systém nemůže Charkov varovat včas před raketou vystřelenou ze zhruba třicet kilometrů vzdáleného Ruska.
Ruském drony, střely a rakety celou noc ničily v rámci masivního útoku i další ukrajinská města a kraje. Cílem byly hlavně energetické a plynové uzly. A také šlo o to přimět Ukrajinu vypálit co nejvíc střel.
Je to doslova raketový začátek jara. A nemám teď na mysli jen teploty, které i zde, na východě Ukrajiny, vyskočily ze dne na den o víc než dvacet stupňů. Vůbec všechno na mezinárodní politické a bezpečnostní scéně poslední týdny připomíná překotné jarní hemžení po zdánlivě klidném zimním chladu.
Události v Bílém domě a následné kroky Trumpovy administrativy sice podle vedení ukrajinské armády přímo neohrožují situaci na frontě, ale právě se ukázalo, že vliv na život a (ne)bezpečí civilního obyvatelstva dopad mít budou.
Poslední dva měsíce útočilo Rusko na Ukrajinu převážně stovkami dronů denně. Šlo o to zahltit obránce. Ovšem na likvidaci dronů mají Ukrajinci prostředků dostatek. Rusové v návaznosti na jednání Donalda Trumpa a kroky USA vůči Ukrajině okamžitě přizpůsobili taktiku své teroristické agrese.
Zmíněný noční a ranní útok zjevně využil toho, že Ukrajinci již pravděpodobně nedostávají od Američanů životně důležité aktuální zpravodajské informace. Informační podpora se totiž týkala právě i aktivit odpalovacích ruských zařízení.
Navíc Rusko nyní ví, že Ukrajinci musí šetřit na tom nejhorším možném místě - na obraně svého nebe, z něhož padá ruská smrt. Musí zvážit každou jednu střelu v rámci protivzdušné obrany, protože po zastavení dodávek z USA není jasné, kdy a zda vůbec dostanou další. I proto noční útoky vypadaly právě takto.
Bohužel aktivita evropských lídrů, kteří se po americké studené sprše konečně probrali a předhánějí se ve velkolepých, leč většinou dlouhodobých a obtížně proveditelných plánech na posílení obrany ohroženého kontinentu i Ukrajiny, připomíná odsud z Charkova, města na linii, první jarní piruety zmateného hmyzu.
Ale Ukrajinci jsou vděční i za to. Je zásadní mít spojence a oni jsou za naši pomoc a podporu nevýslovně vděční. Jen bychom už měli opravdu začít něco dělat, a ne se jen bratrsky objímat na krizových summitech.