Článek
Putin přiznal, že Rusko vydává na obranu větší díl HDP než USA, ale v absolutních částkách je to desetina. Je to trochu hra s čísly, ony se ceny zbraní vyrobených v Rusku a v USA nemohou přepočítávat jen podle kursu, třeba cena obdobné munice je v Rusku asi třetinová, ale vzhledem k výkonu ruských jednotek na Ukrajině je celkem jasné, že by proti Alianci neměly valnou šanci. Putin řekl, že by proto nedávalo smysl útočit třeba na pobaltské země.
Zvláštní je, že to Putin přiznal, protože se jinak snaží vytvářet dojem, jaké má Rusko skvělé zbraně, a v projevu k letcům jinak opakoval obvyklá tvrzení, že se NATO přibližuje k Rusku, že Aliance rozšiřuje svou působnost i do asijsko-pacifické oblasti, na Blízký východ i do Latinské Ameriky a také k hranicím Ruska, zatímco to se podle něj nikam nerozšiřuje. Zdůrazňoval, že na Ukrajině došlo k puči a Rusko bude dál chránit ruské obyvatele na historicky ruských územích.
Velký smysl to nedávalo, ale klíč nabízelo jeho vyjádření k dodávkám F-16 na Ukrajinu. Kromě očekávaných slov, že budou zničené stejně jako dodané tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů, zaznělo, že budou legitimním terčem bez ohledu na to, odkud budou startovat. To moc nesouzní s tvrzením, že neplánuje žádnou akci proti aliančním státům.
Jsme slabší, válka s NATO nedává smysl, přiznal Putin
Šlo o vzkaz zemím NATO, že se nemusí obávat ruského útoku – pokud se nebudou plést do konfliktu na Ukrajině. Ruského prezidenta zřetelně znepokojilo posilování východního křídla Aliance – rétorika pobaltských zemí i vstup Finska, kvůli čemuž se zdvojnásobila délka hranice Ruska s NATO a Rusko muselo zřídit nový Leningradský vojenský okruh určený proti Západu ve chvíli, kdy každého vojáka potřebuje pro speciální vojenskou operaci, jak nazývá svou agresivní válku na Ukrajině. Nepřeslechl ani opakovaná vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že nevylučuje nasazení aliančních jednotek na Ukrajině.
Adresátů je však více. Cílil i na podporovatele Kremlu na Západě, kteří v jeho slovech uvidí potvrzení, že Rusko je skutečně mírumilovné a jen se musí bránit, tak přestaňme zbrojit. Ještě víc to však byl vzkaz znepokojeným obyvatelům Ruska, u nichž vzhledem k délce konfliktu panují obavy, že by se válka mohla rozrůst. Před letci to řekl, protože obavy mohou panovat i v armádě.
To však není všechno. Putin se také snaží mírnit ultranacionalisty, kteří se mu tak hodili, když se rozhodl pro invazi. Je sice rád, že podporují jeho imperiální dobrodružství, ale současně jim dává najevo, že víc si Rusko dovolit nemůže. Mluvil i o hurá patriotech, soustředil se sice na ty, kteří po teroristickém útoku v Krasnogorsku volali po zpřísnění migrační politiky, ale hlavně kritizoval ty, co volají po tom, aby Rusko bylo jen pro Rusy. To Putin rozhodně nepotřebuje, protože Rusko se neobejde nejen bez migrujících pracovníků ze Střední Asie a na frontu většinou míří chudí Nerusové. Sázka na patrioty a jestřáby se mu přestává vyplácet, protože chtějí zajít dál, než je reálné, a podkopávají základy federace, která je sovětsky multietnická.
Projev ukazuje, že Putin má více problémů a tlak a rostoucí síla Aliance ho zneklidňují. Teď jde jen o to nepodlehnout vábničce jeho slov, že nejsme ohroženi, a nenechat ho dělat, co se mu zlíbí, protože po úspěchu na Ukrajině by mohl projevit své imperiální ambice jinde. A nemusejí to být hned pobaltské země, které jsou v NATO – je tu Gruzie, Moldavsko… Dnešní gosudar se také až do 24. února 2022 dušoval, že on by přece Ukrajinu nikdy nenapadl a cokoli jiného jsou sprosté pomluvy.
Rusko jen pro Rusy? To může vést k rozpadu, varoval Putin
