KOMENTÁŘ: Putina dohánějí kostlivci ve skříni – Alex Švamberk

Rusko čelilo na počátku nového tisíciletí řadě teroristických útoků, z nichž nejhorší byl podniknut na školu v Beslanu. Páchali je Čečenci; ti takto bojovali s Rusy, kteří se v kruté druhé čečenské válce pokoušeli dostat Čečensko pod kontrolu. Po nástupu Ramzana Kadyrova do čela Čečenské republiky se zdálo, že se postupně daří teroristy eliminovat. Útoky sice nepřestávaly, ale bylo jich méně. Nyní však Rusko čelí jednomu z nejhorších.

Zdá se, že putinovské Rusko čelí kostlivcům ve skříni a ruské garnitury dohání jejich minulost, i když možná ne ta čečenská, ale spíše zapojení Ruské federace do boje s Islámským státem a tehdejší Frontou an-Nusra v Sýrii – tedy s dvěma odnožemi Al-Káidy – protože se Moskva rozhodla podpořit prezidenta Bašára Asada. A je docela pikantní, že se k útoku přihlásil Chórasanský vijalát Islámského státu, tedy jeho odnož působící v Afghánistánu, kde Sověti v osmdesátých letech vedli brutální válku.

Že je útok dílem islámských takfíristických teroristů je celkem jasné bez ohledu na to, že většina informací je nepotvrzena. Svědčí o tom už cíl – koncerty jsou oblíbeným terčem útoků radikálních islamistů, což jsme mohli naposled vidět 7. října při útoku Hamásu na Izrael, jehož bojovníci napadli hudební festival. Připomenout lze i atentát na návštěvníky koncertu Ariany Grande v Manchesteru. Koncerty představují nejen měkký cíl, u něhož se špatně zajišťuje bezpečnost, ale současně je to symbol dekadence neislámského světa.

Samozřejmě rychlost dopadení údajných pachatelů a vyjádření jednoho z nich, že mu řekli, aby zabíjel neupřesněné lidi, a dostal za to půl milionů rublů, vzbuzuje pochyby. Nejasností je až moc, ale to nic nemění na tom, že s největší pravděpodobností útočili islámští teroristé. Před jejich útokem také varovaly kolem Dne žen Spojené státy. Ruská tajná služba FSB v té době oznámila, že zabránila útoku islamistů na Moskevskou synagogu. Několik jich zabila v Kalužské oblasti. Možná si FSB myslela, že hrozbu tak zlikvidovala, ale útok je nesporným selháním ruských tajných služeb. Pokud se mluvilo o nebezpečí útoku na místa, kde se shromažďují lidé, a zmiňovány snad byly i koncerty, je divné, že se konání velkých koncertů neomezilo, nebo se alespoň u sálů nezpřísnila bezpečnostní opatření.

Ruské tajné služby se však musejí potýkat s partyzány na obsazených územích Ukrajiny, sledovat opozici a dávat pozor, jestli se někdo někde nevyjadřuje proti ruské agresi na Ukrajině či proti válce obecně, nebo třeba nechce klást květiny na paměť Alexeje Navalného. To pak chybí lidi i síly na důležitější věci – a ochrana obyvatel Moskvy patří k těm nejdůležitějším. To nejsou nějací chudáci z nějakého zapadákova, ale opora Putinova režimu. Ruský prezident nestíhá, nezvládá řešit všechny problémy, protože na to nejsou kapacity. A je jasné, že organizátoři si toho jsou vědomi.

Útok také ukazuje, jak se za dvacet let změnila islamistická scéna v Rusku a přístup teroristů. Čečenci v roce 2002 obsadili divadlo, aby si něco vymohli. Komando na koncertu Pikniku chtělo jen šířit hrůzu a zabíjet. Převážili apokalyptičtí takfíristé, kteří uznávají jen jediný správný výklad islámu – a všichni ostatní jsou nevěřící, jež je správné zabíjet. Ukazuje to na neúspěšnost radikálů, kteří už nestojí v centru pozornosti jako v dobách Al-Káidy nebo v době vrcholu Islámského státu. Už se nepokoušejí vytvářet chalífát nebo ovládnout nějaké území a tam si vládnout podle svých představ.

Hlavní je však uvědomit si, kdo jsou tito teroristé a o co jim jde. Nelze si myslet, že se dají nějak využít. Bylo by špatné se těšit u toho, že představují pro režim Vladimira Putina vážný problém. Je dobré pamatovat na to, jak to dopadalo se západní, pákistánskou a čínskou podporou afgánský mudžáhidů. Ti sice oslabovali Sovětský svaz, který se nakonec musel stáhnout z Afghánistánu, ale dali vzniknout Tálibánu a někteří z mudžáhidů se přidali k Al-Káidě. Ta a z ní vzešlý Islámský stát představuje problém nejen pro Američany, ale i pro Rusy, což poprvé poznali při pumovém útoku na letadlo letící ze Šarm aš-šajchu do Petrohradu, a pro Číňany, protože Islámský stát jich pěkných pár zlanařil.

Tito atentátníci jsou skutečně ztělesněné zlo, s nimž je potřeba bojovat; a v tomto boji musejí spolupracovat všichni. Rusko by nemělo hned ukazovat na Ukrajinu, s nímž vede válku, a Ukrajina hned odpovídat tvrzením, že za akcí mohly stát ruské tajné služby. Mohly, ale nedává to smysl pár dní poté, co byl opět zvolen Vladimir Putin prezidentem.

Takový útok se nedá příliš použít ani jako záminka mobilizace, protože vojáci moc nepomohou v boji proti teroristům ve své vlasti. Všichni si musejí uvědomovat, že tento typ terorismu je hrozbou pro všechny.