Článek
Ostatně celý program pro příštích šest měsíců se odvíjí od dopadů Putinovy války na Ukrajině, jejímž nezamýšleným účinkem je však na evropské poměry nevídaná unijní semknutost. Potřeba surovinové nezávislosti na Rusku dává nový směr i zelené energetice, země jako Česko se bez jádra zatím neobejdou.
Některým liberálům a socialistům chyběl ve Fialově projevu větší důraz na sociální politiku. Aktuálních témat, s nimiž se současná Evropa potýká, je však tolik, že nelze rozplétat všechna zároveň. Dopady ekonomické krize na životní úroveň obyvatelstva budou nakonec z valné části řešit jednotlivé státy.
Podpora jaderné energie není až tak triumfem zdravého rozumu, jak plesají její dlouhodobí zastánci, nýbrž nutností. Představuje v dané chvíli menší bezpečnostní riziko než závislost na Putinově režimu. Pro země, které si pracně a nákladně budovaly bezjadernou energetiku a své elektrárny postupně vypínaly, jde však o návrat o několik desetiletí zpět. Dnešní rozhodnutí budou mít vliv na výstavbu v příštích třiceti letech a slouží jako záruka pro investory, kteří se rozhodnou do reaktorů vkládat peníze. Generace snící o čisté energii z obnovitelných zdrojů proto může své představy odkázat zpátky do říše snů.
Výsledek hlasování nebyl nakonec tak těsný, jak se čekalo. Myšlenka zařazení jádra mezi zelené investice získala přesvědčivou většinu, a ve stejné kategorii skončil dokonce i zemní plyn. Ať už šlo o výsledek ruského lobbování, nebo úlitbu Německu, plyn jako fosilní palivo má k zelené energetice hodně daleko. Černý den pro ochranu klimatu, jak rozhodnutí označil jeden ze zelených europoslanců, je však pro české předsednictví naopak dnem slavným. Vláda si může v podstatě odškrtnout jednu ze svých priorit jako splněnou. A to má za sebou teprve první týden.