Článek
Maďarsko zastropovalo ceny benzinu a ropy na 480 forintech (cca 28 korun) už loni v listopadu, kdy začaly růst v souvislosti s energetickou krizí. Zastropování sice potěšilo maďarské řidiče, ale zkomplikovalo situaci společnosti MOL.
Místo aby v létě plnila své zásobníky, odčerpávala ze svých zásob. Nižší cena zvyšovala poptávku kupujících a zahraniční firmy odmítaly Maďarsku ropu a ropné deriváty kvůli limitu na ceny prodávat, protože jim to snižovalo zisky.
Už na jaře musela Budapešť zavést omezení, že se může za garantovanou cenu nakoupit maximálně 100 litrů paliva denně. Od května nemohli za zastropovanou cenu nakupovat paliva cizinci, kvůli čemuž země čelila vyšetřování Evropské komise.
Na začátku srpna se zastropování omezilo jen na vozidla v osobním vlastnictví, taxíky, traktory a další zemědělské stroje, přičemž za garantovanou cenu mohli natankovat maximálně 50 litrů za den místo 100 litrů.
Ani to však krizi nevyřešilo, byť Budapešť uvolnila 24 procent svých rezerv. Nakonec se od omezení muselo ustoupit úplně, protože paliva docházela a čtvrtina pump neměla co prodávat. MOL jim prostě neměl co přivést.
Konec omezení jasně ukázal, že Orbánova populistická řešení nelze uplatňovat v globalizované ekonomice, která je na unijní úrovni propojená.
Maďarsku nepomohla ani dohoda s Ruskem, které garantovalo dodávky ropy Ural v cenovém rozpětí 30 a 35 dolarů, tedy za poloviční cenu oproti severomořské ropě Brent nebo americké WTI. Kvůli tomu také Orbán zvýšil daň pro rafinerie z 25 procent na 40 procent.
Maďaři nakonec budou muset nakupovat paliva za tržní ceny, které zpočátku zřejmě budou ještě vyšší než v okolních zemích, kde už klesají. A hlavně se stále budou potýkat nedostatkem paliv. Ani uvolnění cen totiž nevyřeší krizi ze dne na den. Ředitel firmy MOL Zsolt Hernádi to řekl otevřeně: „MOL je na konci svých sil.“
Šéf maďarského kabinetu Gergely Gulyás sice za krizí vidí sankce EU na export ruské ropy, jenomže problémy s nedostatkem paliv se objevily už na jaře ještě před plánovaným vyhlášením sankcí na export ruské ropy. Od pondělí sice platí zákaz dovozu surové ropy po moři, ovšem to se Maďarska netýká.
I když se Balatonu říká s nadsázkou maďarské moře, tankery po něm neplují. Ze zákazu jsou vyňaty dodávky ropy potrubím, tuto výjimku si vyjednaly Česká republika, Slovensko, a právě Maďarsko napojené na ropovod Družba, které jsou na nich závislé. A zákaz dodávek ropných derivátů včetně nafty po moři má platit až od února.
Za maďarskou palivovou krizi si může Budapešť sama. Do pasti se chytil sám premiér Viktor Orbán kvůli snaze koupit si přízeň obyvatel. Jeho postup připomíná pomoc státu při sanaci půjček, které si vzali Maďaři ve švýcarských francích.
Kvůli nízkému úroku vypadaly lépe než maďarské, ale jen do příchodu hypoteční krize, kdy na konci první dekády začal frank posilovat, zatímco forint se prudce propadal. Statisíce Maďarů nebyly schopny půjčky splácet a intervenoval stát, půjčky ve francích převedl na půjčky ve forintech, což připravilo banky o několik miliard eur.
Zamyslet by se teď měli všichni, kteří doporučovali postupovat jako Orbán a také zastropovat ceny paliv u pump. Nyní mohou vidět, k čemu to vedlo. Ukázalo se to pro Maďary podobně „výhodné“ jako přímá dohoda o dodávkách ruského plynu do Maďarska, u níž není jasné, kolik plyn stojí a co za to musejí pro Moskvu dělat.
Maďarsko zrušilo zastropování cen benzinu a nafty. Jsme na konci sil, sdělil MOL
Zásobování palivy v Maďarsku je v kritickém stavu, hlásí MOL
