Článek
Významný den není totéž, co svátek, připomínáme si totiž věci radostné i smutné. Vedle narozenin J. A. Komenského třeba památku Jana Palacha k datu jeho sebeobětování. Protože 21. srpen symbolizuje tragédii značného rozsahu, kterou si navíc velká část národa osobně pamatuje nebo do jejího života zasáhla, je s podivem, že v seznamu významných dnů doposud chybí. Jestliže se tento deficit rozhodli předkladatelé novely zákona o státních svátcích dohnat právě nyní, v době těhotné očekáváním 30. výročí sametové revoluce, není divu, že se věc neobejde bez vášní.
Nebyl zklamán, kdo byl zvědav, jaký postoj zaujmou členové KSČM. Strany, která dnes drží u moci vládu a ráda by se proto viděla jako moderní levice. Odpůrci ji naopak označují za stalinistickou a její pravé podstatě se ve čtvrtek snad nejvíc přiblížil vlastní poslanec Jiří Dolejš, když hovořil o kroužku přátel starých časů. Dlouhodobý stranický desperát, který jako jediný z klubu návrh novely podpořil, míní, že by KSČM takovým kolektivem být neměla. A udržuje si tím výsadní postavení názorového samotáře.
Komunisté jsou právě takovým kroužkem a mezi přáteli starých časů hledají a nacházejí i své voliče. Byli by naivní, kdyby chtěli cokoli měnit, stačí se podívat na výsledky čerstvého průzkumu pro Paměť národa. Dvě pětiny lidí by sice KSČM zakázaly, třetina pamětníků si však myslí, že před listopadem 1989, tedy v době, kdy u nás dočasně pobývaly sovětské tanky, bylo líp.
Třicet let tančí komunisté na vejcích, distancují se od minulosti, k níž se zároveň hlásí. Odsoudí zločiny 50. let, aby pak jejich exposlankyně Marta Semelová označila justiční vraždu Milady Horákové za standardní proces a srpen 1968 za internacionální pomoc. Dolejš v souvislosti se srpnovou okupací hovoří o pošlapání mezinárodního práva, jeho stranický kolega Stanislav Grospič však simultánně prohlašuje, že o okupaci nešlo a oběti zahynuly při dopravních nehodách.
Nehoráznost? Jistě. Ale určená uším, které ji touží slyšet.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Komunisté s výjimkou Dolejše promluvili jednohlasně. Odmítnutí 21. srpna jako významného dne má být mezi řádky čteno jako popření okupace a těmi, kdo chtějí, tak chápáno také je.