Článek
Problémy bank jak v Americe, tak v Evropě vytvářejí obrovský tlak proti zpřísňování měnové politiky.
S příchodem nového guvernéra Michla ČNB rezignovala na boj s inflací pomocí zvedání úrokových sazeb. Dnes už můžeme říct, že to byla chyba. Odhady, že inflace odezní sama, byly mylné. ČNB tak promrhala velkou příležitost. Stačilo pouze zvedat sazby kosmeticky o 25 bazických bodů. Vzhledem k tomu, že na 7 % byly sazby již na v červnu 2022, dnes bychom je měli maximálně na 9 %. To už by na celé makroekonomické situaci mnoho nezměnilo s ohledem na růst HDP nebo nezaměstnanost. Pouze inflace by byla nižší, protože by všichni aktéři trhu pochopili, že se zvedání sazeb nezastaví, dokud inflace výrazně neklesne. Tak to doposud dělal například Fed.
Sami by vyvíjeli tlak na to, aby si půjčovali co nejméně. Stát by musel šetřit. Obchodníci, zvláště používající překlenovací úvěry, by nezvedali ceny. Věděli by totiž, že svým příspěvkem k inflaci si sami kolem sebe utahují smyčku měnové politiky. Pokud by se inflace dostala pod kontrolu, mohli bychom elegantně vybruslit i z problému valorizace. Bohužel se tak nestalo.
ČNB se snažila bojovat proti inflaci posílením kurzu české koruny. Z krátkodobého hlediska, kdy raketově vzrostly ceny plynu, ropy a elektřiny, které jsou obchodovány v zahraničních devizách, to mělo smysl. Avšak ze střednědobého hlediska je to katastrofa pro český export. Čím silnější koruna, tím víc klesá konkurenceschopnost českého exportu. Jelikož jsme na exportu závislí, situace není dobrá pro celou ekonomiku.
A dění okolo zahraničních bank ji ještě zhorší. V prostředí ekonomické nestability posilují měny jako americký dolar, švýcarský frank nebo japonský jen. Naopak měny menších ekonomik, jako je česká koruna, budou mít tendenci spíše oslabovat. ČNB tak může spustit znovu silné devizové intervence, aby korunu udržela silnou. To však bude stát další prostředky z devizových rezerv. ČNB tedy s největší pravděpodobností bude muset nechat korunu slabší. Tím nepřímo přizná, že její dosavadní způsob boje proti inflaci selhal.
Zde se dostáváme ke krizovému bodu pro ČNB. Držením sazeb spoléhala na to, že inflaci vyřeší velké centrální banky jako Fed nebo ECB. Ještě minulý týden po jestřábím vystoupení šéfa Fedu Jeromeho Powella v kongresu rostla pravděpodobnost, že zvýší sazby o dalších 50 bazických bodů. Trhy očekávaly, že Fed v boji s inflací ještě přitvrdí. Krach SVB ale změnil situaci. Mluví se pouze o zvednutí sazby o 25 bazických bodů. Experti z GoldmanSachs mluví o zastavení růstu sazeb a experti z banky Nomura dokonce o jejich snížení.
Navíc americké úřady spustily nový záchranný program pro banky v potížích. Bez toho, abychom vstupovali do detailu tohoto složitého mechanismu, půjde o skrytou formu kvantitativního uvolňovaní, kdy se nová likvidita dostane do oběhu amerického bankovního systému. Už teď je Fed ve schizofrenní pozici, kdy se snaží bojovat s inflací a zároveň zajišťuje novou hotovost pro banky v potížích. Je to stejná situace, jako bychom točili volantem zároveň vlevo i vpravo. Boj s inflací se odkládá na druhou kolej. Únorová inflace v USA byla 6 %. Fed si může říct, že nemusí zvedat sazby za cenu vyšší inflace. Šestiprocentní inflace je už snesitelná s tím, že pravděpodobně bude i o nějaké desetinky klesat, navzdory tomu, že Fed nechá sazby na stejné úrovni. Avšak inflace se nevrátí pod 2 % tak rychle, jak bylo původně slibováno.
Možná je rezignace Fedu na boj s inflací špatnou zprávou pro ČNB. Její vedení se tak nemůže spoléhat, že Fed vyřeší problém inflace v dohledné době. Rychlé sražení americké inflace pod 2 % by pomohlo i naší inflaci. Inflace tedy klesat nebude a existuje riziko, že zůstane na vysoké úrovni.
Problém je, že nemáme 6 % inflaci jako v USA, nýbrž 16,7 %. Inflaci na úrovni 9,9 % máme již od ledna 2022. Tedy více než rok. A zde nastává další problém. Jelikož trvá dlouho, zaměstnavatelé musí svým zaměstnancům přidávat. Protože je zatím nízká nezaměstnanost, nemají jinou možnost. A to dál roztáčí spirálu. Plánované zvednutí odvodů OSVČ a zvyšování jiných daní tomuto pohybu jen pomůže. ČNB je tak v nezáviděníhodné situaci. Buď začne zodpovědně řešit problém inflace, nebo se ho opět pokusí odložit na později. A odkládání řešení je samozřejmě ta horší varianta.
Inflace zpomalila
