Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Příměří v Libanonu situaci neřeší – Alex Švamberk

Příměří v Libanonu je dobrou zprávou, i když má zatím platit jen šedesát dní. Znamená to, že dva měsíce nebude ostřelován sever Izraele raketami teroristů z Hizballáhu a na Libanon nebudou dopadat izraelské bomby. Domů na jih Libanonu se bude moci vrátit milion uprchlíků a do svých domovů na severu i 60 tisíc evakuovaných Izraelců. Otázkou ovšem je, jestli může příměří vést ke změně situace.

Foto: David Neff, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Další mrtví k 3500 obětem na libanonské straně nepřibudou, pokud Hizballáh bude příměří dodržovat. Všichni však vědí, jak to dopadlo s plněním rezoluce Rady bezpečnosti 1701 z roku 2006, kterou skončil předchozí střet Hizballáhu s Izraelem a kterou nová dohoda kopíruje. I ta počítala se stažením izraelských pozemních sil z jihu Libanonu a stažením Hizballáhu za řeku Lítání. Na jih od ní měly působit jen jednotky libanonské armády a síly OSN UNIFIL.

Hizballáh však na jihu Libanonu vybudoval vojenskou infrastrukturu, dobře chráněné palposty, bunkry, tunely i odpalovací zařízení pro rakety. Slabá libanonská armáda mu v tom nedokázala zabránit a vojáci OSN jako by nic neviděli. Hizballáh občas ostřeloval Izrael a ten palbu obětoval nebo vysílal nad Libanon svá letadla, což rezoluce také zapovídala. Velký konflikt se z toho až do teroristického útoku Hamásu na Izrael z loňského října nevyvinul, ale o klidu se moc mluvit nedalo.

Nově by měla být role dozoru posílena o mezinárodní komisi, která bude dohlížet na Hizballáh. Izrael si také vyhrazuje zasáhnout proti Hizballáhu, pokud bude dohodu porušovat. To dává větší naději, že se Hizballáh na jih Libanonu nevrátí. Pokud se však o to pokusí a zasáhne Izrael, automaticky to povede k dalšímu konfliktu.

Část Izraelců je dohodou zklamána, protože nezahrnuje základní požadavek odzbrojení Hizballáhu. Platí to zejména o těch ze severu Izraele, jako je starosta města Metula, které je jen kousek od řeky Lítání.

Premiér Benjamin Netanjahu dohodu hájí, upozorňuje také na potřebu doplnit sklady zbraní. I Hizballáhu, který přišel o své nejvyšší vůdce včetně Hasana Nasralláha, přijde příměří vhod – potřebuje se zkonsolidovat. Pro Írán, což je hlavní podporovatel Hizballáhu, je také příměří výhodné. Jeho chráněnec si může vylízat rány. Sám nechce schytat další úder od Izraele, který by ještě více podkopal jeho pozici silného regionálního hráče.

O trvalosti příměří však lze oprávněně pochybovat. Hizballáh jednou napadne opět začít budovat na jihu Libanonu vojenskou infrastrukturu. Nyní se to neodváží udělat, protože by Izrael zasáhl, ale je otázkou, jestli zasáhne třeba za pět let. Že by něco garantoval UNIFIL, si po dekádách jeho působení v Libanonu nikdo nemyslí.

Ani na libanonskou armádu moc spoléhat nejde, i kdyby se ji podařilo zkonsolidovat a dozbrojit. Hizballáh je na to příliš mocná organizace, která nemá jen vojenské křídlo, ale v Libanonu působí i jako politická strana zastupující šíity. Jakou má podporu, ukázal už návrat šíitských Libanonců na jih země. Většinou mávali žlutými vlajkami hnutí. Jakýkoli razantnější zásah proti němu ze strany libanonské armády by vedl k občanské válce.

Nic nenasvědčuje řešení.

První hodiny příměří: Izrael hlásí střelbu a mrtvé Libanonce, Hizballáh slibuje odboj

Blízký a Střední východ

Výběr článků

Načítám