Článek
Výběr oceněných ukázal, že si Petr Pavel je vědom, že nejvyšší státní vyznamenání mají dostávat nekontroverzní lidé, kteří se skutečně zasloužili o rozvoj republiky. K Pavlu Rychetskému nebo Petru Pithartovi lze mít výhrady, ale není pochyb, že si cenu zaslouží. Z umělců byli oceněni ti skutečně významní, nikdo nemůže zpochybňovat kvality Vladimíra Mišíka, Marty Kubišové, Olgy Sommerové nebo Jiřího Bartošky. Jako bývalý voják taky nezapomněl na hrdiny z dob druhé světové války.
Jeho projev ovšem ukázal, že velkým řečníkem není, což bylo ještě patrnější proto, že jeho předchůdci měli projevy jasné a zacílené a Miloš Zeman byl dobrý rétor. Petr Pavel ukázal, že chce společnost sjednocovat, naštěstí na nikoho neútočil a do nikoho se netrefoval, ovšem mnoho myšlenek jeho projev nepřinesl. Pokud se nějaké objevily, třeba to, že se nemáme podceňovat, ztratilo se to v balastu obecně známých faktů, navíc pronášených v nerozvitých větách oddělených pauzami.
Kdyby se soustředil na pár opravdu klíčových témat a nesnažil se obsáhnout vše, co dnešní doba přináší, bývalo by to lepší, protože posluchači vědí, v jakém světě žijeme, a zajímá je spíše, na co se hlava státu soustředí, co vyzdvihne. Tady je jasně vidět, že jeho tým selhal. Pokud si projev psal prezident sám, měl by mu říci, aby to nedělal, nebo do textu zasáhnout. Pokud mu ho připravil, tak je to ještě horší. Každý ví, že Petr Pavel není velký řečník, takže mu měl připravit kratší a zacílenější projev, který by nenudil svou snahou obsáhnout vše jako ve slohové práci k významu 105. výročí vyhlášení samostatnosti, a to se vyjadřuji velmi decentně.
Jeho tým ovšem selhává opakovaně, což ukazují problémy se jmenováním soudců Ústavního soudu. Prezident může být zaskočen, jaká pozornost se věnuje jím navrženým kandidátům, ale novum to bylo jen u Roberta Fremra, takže u dalších jmen už měl být jeho tým připraven na to, že navržení kandidáti budou grilováni.
Nejasný signál taky vyslalo, když prezident jeden den odmítl podepsat novelu o důchodovém pojištění a hned druhý den to udělal, i když se na textu nic nezměnilo. Dodatečné vysvětlení, že chtěl, aby se na ni mohli lidé připravit, působilo účelově, protože mohl rovnou říci – podepíšu ji, ale tak, aby platila až od října. Podivné také bylo, když podepsal snížení valorizací penzí, ale současně řekl, že by to měl posoudit Ústavní soud – nemá snad jeho tým právníky, kteří by ji byli schopni posoudit?
Že to v týmu nefunguje dobře, ukázal už postupný odchod Markéty Řehákové, jež napřed přestala působit jako ředitelka tiskového odboru prezidenta a pak i jako Pavlova tisková mluvčí. Proč takto na etapy? Tady je potřeba – řečeno sportovní terminologií – vyměnit trenéra a realizační tým, aby se soustředil na vyzdvižení prezidentových předností a nevystavoval ho nekomfortním situacím.
