Článek
Procedura odvolání prezidenta pro nezpůsobilost se liší od ústavní žaloby, na jejímž základě může být prezident odvolán z funkce trvale. Ta je poměrně složitá. Žalobu schválenou ústavní většinou Senátem musí — též ústavní většinou — podpořit Sněmovna, načež o případném odvolání prezidenta rozhodne Ústavní soud.
Senát, v němž mají pohodlnou většinu strany tvořící současnou vládní opozici, takovou žalobu schválil na podzim roku 2019, ale Sněmovna ji nepodpořila, protože v ní mají většinu strany, které považují Zemana za svého spojence. Proti byla i část opozice, protože tento způsob odvolání prezidenta (kterému se jinde říká „impeachment“) vysílá do světa velmi negativní zprávu.
Odvolání podle článku 66 je šetrnější, protože se neposuzuje, zda prezident porušil ústavu, ale zda je schopný úřad vykonávat. Ke schválení stačí prosté většiny v obou komorách parlamentu.
Prezident se může proti zrušení usnesení odvolat k Ústavnímu soudu, ale toto odvolání nemá odkladný účinek. V době, kdy úřad nevykonává, přecházejí jeho pravomoci částečně na premiéra a částečně na předsedu PS, přičemž úkony provedené těmito ústavními činiteli zůstávají v platnosti, i kdyby ÚS usnesení zrušil, a prezident se tak mohl znovu ujmout funkce.
Někteří komentátoři odmítli současné debaty v Senátu o zbavení Zemana funkce podle článku 66 jako nerealistické, protože strany podporující prezidenta mají ve Sněmovně nejen ústavní, ale prostou většinu.
Jenže poslední průzkumy stranických preferencí naznačují, že nejsilnější vládní strana, ANO Andreje Babiše, ztrácí podporu, zatímco posilují obě koalice vytvořené opozičními stranami, zejména ta Pirátů a hnutí STAN. Průzkumy též naznačují, že přinejmenším jedna z levicových stran, které v současnosti podporují Babiše a mají dobré vztahy se Zemanem, se nemusí dostat do PS. Jinými slovy: zdá se téměř jisté, že dojde k zásadnímu přeskupení sil v dolní komoře parlamentu.
Zeman přitom již dopředu dráždí současné opoziční strany výroky, že příštím premiérem jmenuje předsedu nejsilnější strany, nikoli nezbytně lídra vítězné koalice. Riskuje tak, že nápad odvolat ho z funkce ožije. A nemusí být dopředu odsouzen k neúspěchu.
I kdyby totiž strany současné opozice nezískaly ve volbách ústavní většinu, aby mohly na Zemana podat ústavní žalobu, je téměř jisté, že budou mít v PS prostou většinu. A vzhledem k tomu, že většinu (dokonce ústavní) mají i v Senátu, mohly by v případě Zemanova čachrování s volebními výsledky využít článku 66 Ústavy.
Už jen možnost, že by to mohly udělat, může být pro ústavně rozpínavého prezidenta užitečným varováním. A v tomto kontextu nejsou senátní debaty o využití článku 66 tak nerealistické, jak tvrdí někteří kritici.