Článek
Rozsudek Nejvyššího soudu v kauze Peroutka nyní navíc sféru prezidentovy neodpovědnosti rozšiřuje, protože kvůli omluvám za prezidentovu prostořekost či za odmítání řídit se soudními rozsudky je prý vhodné soudit nikoli Kancelář prezidenta republiky (KPR), ale „stát“ – kupříkladu ministerstvo financí nebo spravedlnosti.
Zmíněný rozsudek NS se týkal na základě žaloby Peroutkovy vnučky Terezie Kaslové rozhodnutí nižších soudů, že se má KPR omluvit za nepravdivý výrok prezidenta Miloše Zemana, že slavný prvorepublikový novinář Ferdinand Peroutka byl autorem článku „Hitler je gentleman“. Článek se, jak známo, nenašel, protože Peroutka ho nenapsal, ač prezident trval na tom, že ho viděl „vlevo dole.“
Hrad se ovšem ve stanovené sedmidenní lhůtě na základě pravomocného rozsudku neomluvil, takže Kaslová podala návrh na exekuci formou ukládání pokut Hradu, dokud se neomluví. NS kvůli dovolání obou stran sporu v roce 2016 ale odložil vykonatelnost rozhodnutí, dokud obě dovolání nevyřeší.
Svým rozhodnutím nyní nejen vrátil celou kauzu k projednání obvodnímu soudu, ale též vyjádřil názor, že nižší soudy prý měly projednat žalobu podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci z roku 1998, a ne podle občanského zákoníku. I prezident republiky je prý státním orgánem a výkon jeho pravomoci, byť je v případě Peroutka představován jeho veřejným politickým projevem jako prezidenta republiky, je tudíž třeba posuzovat jako úřední postup, který může vést ke vzniku újmy a založení odpovědnosti podle zákona o odpovědnosti.
Přeloženo do normálního jazyka: urazí-li vás v nějakém veřejném vystoupení prezident Miloš Zeman nebo se vás dotkne na cti nějakou lží, jde o úřední postup, a urazil vás tedy de facto „stát“, nikoli konkrétní osoba. Zemana se to dotkne jen tak, že odpovědnost ponese stát v podobě nějakého ministerstva.
Už se skoro zdálo, že i prezidenta po tomto poněkud absurdním rozsudku dostihlo svědomí, protože na Žofínském fóru překvapivě prohlásil, že „udělal chybu“, když citoval článek, který se teď nemůže najít. To by někomu mohlo znít jako omluva požadovaná Kaslovou. Až na to, že Zeman explicitně neuznal, že zmíněný článek neexistuje.
Navíc hned přešel do protiútoku. Problém by podle něj nevznikl, kdyby citoval jiné Peroutkovy články, jako kupříkladu „Dynamický život,“ který on považuje za oslavu Adolfa Hitlera, nebo „Češi, Němci a židé,“ který je dle něj odporně antisemitský.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
I tyto výroky, pokud je Kaslová napadne, je zřejmě třeba považovat za „úřední postup“, stejně jako vše, co prezident vykládá v TV Barrandov. Případné omluvy a pokuty jsou odpovědností „státu“. A my se můžeme v podání KPR, vyvázané z jakékoli přímé odpovědnosti za výroky prezidenta nebo jeho okolí, těšit na další povedené kousky.