Článek
Všichni seriózní politici na Slovensku v té chvíli naopak vyzývali ke smíření, ke zmírnění agrese ve společnosti a k předcházení násilí. Úřadující prezidentka Zuzana Čaputová a zvolený prezident Peter Pellegrini, osobnosti z opačných pólů slovenské politiky, ve společném vystoupení vyzvali k opuštění bludného kruhu nenávisti a obviňování (Čaputová) a dlouholetý Ficův spolupracovník Pellegrini řekl: „Všichni musí projevit velkou míru zodpovědnosti.“ Strany zastoupené v parlamentu sice nepřistoupily na jejich návrh sejít se a společně apelovat na společnost, ale i tak mělo Slovensko velkou šanci na smíření.
Tato naděje zemřela ve středu, kdy poprvé po atentátu veřejně vystoupil nejmocnější politik na Slovensku Robert Fico. Odpustil útočníkovi, ale zároveň jedním dechem obvinil opozici, média „spoluvlastněná finanční strukturou George Sorose“, nevládní organizace „financované ze zahraničí“ a také „velké demokracie“, které po začátku války na Ukrajině připouštějí pouze jeden oficiální názor a trestají Slovensko za jeho sebevědomou suverénní zahraniční politiku. Žádné z těchto tvrzení však nemá oporu ve faktech.
Ve čtrnáctiminutovém videu, které publikoval na konci kampaně před eurovolbami, se zdál být premiér Fico vzhledem k vážnosti zranění v dobré kondici, hovořil přesvědčivě a odhodlaně. Výborná zpráva je, že mu zdravotní strav dovolí vrátit se do práce na přelomu června a července.
Tady ale dobré zprávy ze Slovenska končí. Přitom hned po střelbě na premiéra se nejen prezidenti, ale i většina opozičních politiků a také představitelé vlády snažili vystupovat umírněně, vážili slova, vyhýbali se invektivám. Místopředseda vlády za stranu Směr a nejbližší Ficův spolupracovník Robert Kaliňák před nemocnicí, kde ležel premiér, i po jednáních vlády informoval civilně a věcně. Ani temperamentnější ministr vnitra (a nyní už také předseda koaliční strany Hlas po Petru Pellegrinim) Matúš Šutaj Eštok nevybočil z pravidel běžné politické konverzace. Ne úplně bez výpadů na adresu opozice a některých médií, ale stále s ohledem na situaci vystupoval rozumně. Hrubě a hloupě mluvili jen extremisti a obskurní členové stran. Ale čekalo se, jaký tón veřejné debatě po atentátu udá její oběť – Robert Fico.
Premiér promluvil nekompromisně: vylíčil svět založený na konspiracích, který ovládají nepřátele Slovenska, vlády, Roberta Fica. Ale těm nepřátelům – opozici, velkým demokraciím, tedy dalším členům EU a NATO, a názorovým odpůrcům – se Fico nikdy nepodvolí.
„Nejde oponenta bezdůvodně zavřít nebo zákeřně zabít. Nad tím se bude muset opozice zamyslet. Pokud setrvá ve svém současném nastavení, hrůza z 15. května, kterou jste všichni měli možnost vidět prakticky v přímém přenosu, bude pokračovat a budou další oběti. Nepochybuji o tom ani vteřinu,“ řekl předseda vlády.
Pro Slovensko bylo těch 14 minut Ficova projevu potvrzením, že se ještě víc zostřuje neúprosný boj o demokracii a západní směřování země.
Ozvěna těch slov ale mnohonásobně dolehne do Česka. Přijdou k nám další Slováci vystrašení a zklamaní z domácího vývoje. A Česko může úplně ztratit klíčového spojence.