Článek
O nutnosti proměny pošty není potřeba diskutovat. Posílání dopisů už dávno není hlavním způsobem komunikace lidí a většinou se se složenkami nechodí na poštu, ale platí se přes elektronické bankovnictví. Propad příjmů pošty souvisí s rozvojem nakupování přes internet, jehož nástup pošta nezachytila. Nedokázala včas nabídnout adekvátní produkty pro e-shopy, čehož okamžitě využili alternativní poskytovatelé balíkové přepravy. Reagovali mnohem pružněji a našli formy, jak dostat balíčky k zákazníkům, aniž by pro ně museli chodit na poštu. Nacházeli partnery, kteří umožnili balíčky vyzvedávat, nebo rychle zřídili boxy, kde šly vyzvednout. S Balíkovnou se pošta pokoušela dohnat vlak, který jí už ujel.
Rušení poboček však ukazuje nejen na nekompetentnost vedení podniku, ale také na ignorantskou povýšenost, když škrtá pobočky od stolu na základě změny dochozí vzdálenosti, která se ad hoc zvýšila ze dvou na tři kilometry, přičemž má zůstat v provozu ta pobočka, kde je největší provoz.
Pošta nezjišťovala demografické složení v oblasti, protože pro starší lidi jsou tři kilometry opravdu daleko. Nezajímala se o dopravní situaci a nebrala ani ohled na handicapované. Uzavírala i bezbariérové pobočky a v Mariánských Lázních zůstala v provozu jen ta se schodišti. Dokonce se nejednalo ani se zástupci obcí, s radními, natož s organizacemi zastupujícími tělesně postižené. Česká pošta prostě oznámila, co udělá, a basta fidli. Bez diskuze.
Maximálně se může zaměnit jedna pobočka za druhou. Ministr vnitra Vít Rakušan zapomněl na své starostovské kořeny, už se nezajímá o občany a místní orgány. Slovo kompromis neexistuje. Pošta odmítla i návrh jednoho ze starostů změnit pobočku v Poštu Partner, protože tím pádem by pobočka nezanikla a pošta by za ni musela platit, i když méně. Ušetřit se musí za každou cenu, i když se mnohdy jen přehazují náklady na jinou organizaci, třeba na obec, když bude muset zavést nebo posílit linku MHD.
Působí to, jako by Česká pošta už stála na hraně insolvence, takže musí okamžitě ušetřit každou korunu. Už loni činila její ztráta 1,5 miliardy korun a ta letošní se odhadovala na čtyři miliardy. Jenomže se ukazuje, že tak horké to nebylo. Ještě v únoru pošta vypsala tendr na průzkum spokojenosti zákazníků za 40 milionů korun, který pak narychlo zrušila, když na to upozornili odboráři. Současný šéf podniku Miroslav Štěpán to svedl na minulé vedení, které to udělalo na poslední chvíli, jenomže v tom působil i on.
Ještě větší otázky vzbuzuje plánovaná transformace pošty, kdy se má rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby.
Má vyjít na osm miliard korun a komerční akciová společnost by neměla dotovat tu státní. Ať dělám, co dělám, úsporu v tom nevidím. Spíše to vyvolává podezření, že jde o snahu tu komerční část později zprivatizovat nebo odprodat budovy, aby se jednorázově sanovaly díry v rozpočtu. Přitom budovy pošt by mohly sloužit občanům jako nízkoprahová centra kontaktu se státem, kam by se nemuselo chodit jen posílat dopisy nebo vyzvedávat důchody. To by sice nebylo úsporné, ale stát musí být lidem blízko, jinak uvolňuje prostor nesystémovým stranám. Komunisté moc dobře věděli, proč měli všude svou buňku.