Článek
Ve školství není dost peněz. Tedy v rezortu ano, ale nikoli tam, kde mají být – ve školách. Především základních a středních. Koneckonců sám jsem nedávno viděl ve sborovně prestižního a zcela zaplněného státního gymnázia velkou ceduli, cituji: „Vzhledem k finanční situaci školy – od 1. 11. zákaz nákupu čehokoli. Vaše účetní E. K.“
Školství potřebuje po letech „budování a projektů“ naopak škrtání (blbostí) a rušení (mj. poloprázdných a slabých středních škol). Potřebuje racionalitu, ne velké vize a při vší obtížnosti – potřebuje trochu produktivity.
Čím dál více peněz se ale ztrácí různě po rezortu – stovky dobře živených akreditovaných školitelů školí; tisíce učitelů si dodělávají o sobotách pedagogická „minima“ na detašovaných pracovištích; ředitelé se školí na „manažerského školního ouředníka“ na katedrách školského managementu. Školský ombudsman nás chrání, integračně inkludujeme nebo inkluzí integrujeme nevzdělatelné děti do normálních škol za podpory asistentů pedagoga, forenzních psychologů a dalších specialistů; celostátní, krajské a okresní komise pro správné „kariérní“ zařazení učitelů – potřebují peníze, aby vše zvládli. A tak dále.
Tyhle všechny finance pak nekončí u ředitelů pro rozvoj svých škol a péči o kvalitu vzdělávacího procesu ani u učitelů v peněženkách.
Ještě větší peníze (20 mld. ročně) ukrajují čím dál mohutnější vysoké školy (viz např. předchozí pondělní komentář).
A to, co tedy nakonec přece jen zbyde pro regionální školství, páteř systému? Naředit ještě, pokud možno!
Znovuzavedení devátých tříd v minulém desetiletí protáhlo celé vzdělávání o rok a neexistují pro to závažné pedagogické pohnutky. Dlouho trvalo, než školy vůbec tuto změnu strávily a dokázaly roztáhnout svůj vzdělávací program. Současný průměrný deváťák umí ale naprosto totéž, co uměl předtím průměrný osmák. A není toho bohužel často mnoho.
Ekonomicky přibyla 1/12 žáků, kantorů a výdajů (místo dvanácti, jsou žáci ve škole třináct let). Jedná se o obrovský balík peněz. 1/12 = 8 %. A určitě ještě víc tzv. „učitelohodin“. Miliardy korun.
Takže jednoznačný „úspěch“ a jak ho ještě dle MŠMT rozvinout?
Přidejme další povinný rok, 0. ročník základní školy aneb povinný rok v mateřské školce. Všechny tři moje starší děti chodily do školky od tří let, protože jsme oba pracovali. Uznávám, že školka je pro dítě ve většině případů přínosem. Ale! Všechny tři děti milovaly, když šly domů hned „po o“. Proč má být školka povinná a bezplatná? Třeba tam, kde je maminka v domácnosti? Nebo to mají do nejbližší školky 5 km přes kopec a dítě hlídá babička nebo tisíc jedna dalších důvodů. Třeba to rodině organizačně nevyhovuje. Nástup dítěte do školy (či povinné školky) je také významný předěl pro život rodiny. Třeba nemůže jet na dovolenou v září nebo květnu.
Že jsou děti čím dál méně zralé pro školu (a i pro školku), protože se jim rodiče méně a méně věnují, je smutné – ale přehodíme tedy problém na stát a jeho zařízení, aby učitelky v mateřinkách děti základním návykům naučily a děti tak mohly vůbec jít v šesti do školy?
Pak se jedná jen o další povinný školní rok – další natažení délky školského systému. Tedy už ne 6–17, ale 5–19 (k čemuž připočtěme dalších 5–6 let vysokoškolského studia). A přitom výsledky vzdělávání se nijak nezlepšují (ba naopak).
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
No nic, možná se ještě dožijeme povinných jeslí a přidání přípravného ročníku před vysokoškolským studiem, protože mladí lidé jsou málo připraveni na VŠ studium, že.