Článek
Mezi politiky patří jeho jméno k nejskloňovanějším, chtějí-li se vzájemně k někomu přirovnat. Ve veřejném prostoru lze nezaměnitelný portrét muže s patkou a knírkem zakoupit dokonce i jako ozdobu na vánoční stromeček či karnevalovou masku vedle Dědy Mráze a tyrannosaura rexe. V mnichovské síni Hermann Historica se tento měsíc konala aukce, na níž se originální nacistické fetiše prodávaly za astronomické sumy.
Hitlerův cylindr byl zakoupen v přepočtu za jeden a čtvrt milionu korun. Proti dražbě se ozval Evropský židovský svaz s apelem, že s některými věcmi by se obchodovat nemělo. Paradoxně posléze přijal část exponátů darem od jednoho z dražitelů. Sběratelství je přece ušlechtilá záliba.
Jak se vášeň zámožných mecenášů liší od zájmové činnosti drobných shromažďovatelů levného harampádí téhož druhu, jež je k dostání ve vybraných vetešnictvích, těžko říct. V praxi však hákový kříž na historické vlajce nebo originálu pásky člena Hlinkovy gardy není totéž jako svastika na bomberu účastníka koncertu white power music, případně v jeho počítači zajištěném při domovní prohlídce.
Že mezi sběratelstvím a studiem na jedné a podporou a propagací na druhé straně vede často tenká linie, dokládají četné soudní spory. V nich se zkoumá smysl symboliky i kontext, v němž byla použita. Zatímco autentičtí Hitlerovi uctívači dodnes kódují nacistické pozdravy a citáty do šifer, které zase experti na extremismus luští pro potřeby policejních protokolů, obchodníci vystavují symboliku nezakrytě coby kuriozitu na prodej.
Přijít domů v gumové masce führera, vysloužila by si ještě moje generace od prarodičů přinejmenším pár facek. Představuje dnešní inflace odsudku téhož nějaké nebezpečí?
Z veřejné části výroční zprávy BIS vyplývá, že s tradiční extremistickou scénou to jde z kopce. Nacionalistický repertoár přetáhli krajní pravici z velké části umírněnější populisté, koncerty ortodoxních kapel převálcoval sentimentální Ortel. Plány na zakládání domobran skomírají, členství v nich začalo být riskantní.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Třeba mají pravdu cynici a nacismus se odplíží do historie, teprve až bude Hitler jen gypsovou postavičkou z panoptika.