KOMENTÁŘ: Pootočené kormidlo a zrcadlo, které nepřikrašluje – Alex Švamberk

Navenek to byla úplně zbytečná akce potvrzující známé pravidlo z dob komunismu, že na sjezdech se nikdy nic neřeší a ty jen potvrzují nastoupenou linii. Přesto na kongresu došlo k jedné zajímavé změně – místopředsedkyní se po Zdeňku Zajíčkovi, který odešel do čela Hospodářské komory, stala Eva Decroix.

Nejenže se stala jedinou ženou v užším vedení občanských demokratů, podstatnější však jsou její názory – vstřícná byla k manželství pro všechny, podporovala přijetí istanbulské úmluvy a nebránila by se ani diskusi o přijetí eura. To všechno jsou názory, které musejí na mnohé konzervativní členy ODS působit jako rudý hadr na býka.

I když jedna vlaštovka jaro nedělá a Decroix dostala jen 311 hlasů, tedy nejméně ze všech místopředsedů, naznačuje to, že ve straně posílil liberální proud. Je to pochopitelné, protože se společnost posouvá. Manželství pro všechny už dávno není strašák, protože se ukazuje, že děti mohou stejně dobře jako biologičtí rodiče vychovávat i homosexuální páry. Přibývá také podnikatelů, kteří by upřednostňovali přijetí eura.

Její volba ukázala, že propast mezi ODS a TOP 09 pomalu mizí, naopak se ale prohlubuje mezi ODS a lidovci, pro které je manželství pro všechny stále zcela nepřijatelné.

Otázkou ovšem je, jakou má pro ODS spojenectví s lidovci cenu. Podle průzkumu společnosti Kantar by Spolu získalo 21,5 procenta hlasů, samotná ODS 16 procent, Topka 4,5 procenta, což je těsně pod hranicí vstupu do Sněmovny a lidovci bídná tři procenta.

Právě oni přitom blokují přijetí manželství pro všechny nebo adopce u stejnopohlavních párů či lobbují za vinaře, kteří nechtějí platit daň z tichého vína. Lidovci se navíc potýkají nejen s nedostatkem osobností, vidět je jen jediný jejich ministr Marian Jurečka.

Marek Výborný neprokazuje v jemu přece jen vzdáleném resortu zemědělství svou pověst schopného politika a Petr Hladík na sebe upozorňuje hlavně útoky na svého spolustraníka, pozapomenutého bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobodu kvůli tomu, že poskytl stejně jako Václav Klaus rozhovor serveru Voice of Europe. Ne že by některé vyjádření a kroky Cyrila Svobody po odchodu z vysoké politiky nepůsobily sporně, jde však o žabomyší spory ve straně směřující pomalu do zapomnění.

Je otázkou, zda ta dvě tři procenta hlasů jsou pro Spolu tak důležitá, aby kvůli KDU-ČSL muselo Spolu ustupovat ze svých názorů.

K tomu, aby lidovci následovali osud sociálních demokratů a opět vypadli ze Sněmovny , chybí málo, i když se zatím nerozhodli pro změnu názvu, poslední to hřebíček do rakve SOCDEM, jak se nyní jmenuje ČSSD.

Na druhou stranu by se však Spolu zavrhovaný Svoboda ještě mohl hodit. ANO by získalo 34,5 procenta, což je opět zdaleka nejvíc, ovšem otázkou je, s kým by dokázalo vládu sestavit. Opakovaně dává najevo, že s SPD to nebude, Babišovi vadí touhy Tomia Okamury vystoupit z EU. Na víkendové konferenci SPD, v jejímž čele členové podle očekávání podpořili svého lídra, Okamura, který tvrdí, že by už rád do vlády, nenechal niť suchou nejen na Petru Fialovi, ale útočil i na Andreje Babiše.

To pak ANO nezbývá jiný partner než ODS. Obě strany se sice nemohou ani cítit, pro jednu bývá hlavním předvolebním tématem Antibabiš, pro druhou útoky na fialovou vládu, ale když jde o moc, mnohé názory jdou stranou. A možná by této mesalianci mohl napomoci Cyril Svoboda, lidovec, který dělal poradce Babišovi. K ničemu jinému se však lidovci už moc nehodí. Nejsou sexy, vyzdvihované tradiční nebo konzervativní hodnoty netáhnou.

Chce-li se ODS vyhnout mesalianci a patu, kdy se budou volby opakovat každého půl roku, protože se nepodaří vzhledem k rozložení sil ani jedné straně získat dostatečný počet hlasů, tak se ale bude muset podívat do zrcadla, které nepřikrášluje, a ne se mu vyhýbat, aby je nemusela ve vzteku rozbít jako Zlá královna. Bez sebereflexe se výš nevyškrábe.