Článek
Ještě někdy na základce jsem se nechal přemluvit spolužáky a šli jsme seřezat holky ze třídy, oni se v tom strašně vyžívali, a holky byly asi rády, ječely a dávaly nám výslužku. Vajíčka, panáka, a když jsme je házeli do vany, tak jsme i leccos zahlédli, byl to krajně pohanský zvyk, který by v éře Me Too spadl patrně do trestněprávní roviny.
Když se kouknete do mapy, jsme jako Češi zakrojení do Německa. Máme s nimi historicky problémy, ale zvyky prakticky stejné. Svátky? Část rodiny mi tam emigrovala, spousta kamarádů ze školy taky, a speciálně Velikonoce mají úplně identické. Je to hodně propojené, koledují, švihají holky, mají poschovávané výslužky od zajíčka. Prostě jako tady. I na Vánoce zpívají Stille Nacht, zatímco my Tichou noc.
Každopádně letošní Velikonoce budeme mít hodně zvláštní. Přišla mi už nějaká přání jakoby poschovávaná ve virtuálním světě, to není nic špatného, za všechna děkuji. Dáte-li si na Zelený čtvrtek špenát, pak dobrou chuť, postíte-li se na Velký pátek, držím palce.
Možná ale bude víc času na spiritualitu. Žádné řehtačky, žádné pomlázky a návštěvy. Na Velikonoce ukřižovali Ježíše Krista, který nikomu nic neprovedl, hlásal, že by se lidé měli mít rádi, když ho chtěli nachytat, zda se prohlašuje za krále, říkal, že jeho království není z tohoto světa. Jeho filozofie je neprůstřelná.
My si udělali filozofii ze sociálního vývoje. Možná znáte Tolkienovu ságu o prstenu moci. Víte, co v ní chybí? Odehrává se na ploše tisíců let, ale není v ní žádný technický pokrok. Isildurův dědic nechá zkout meč, jímž byl uťat prst na Sauronově ruce, znovu se s ním ohání, ale přitom by měl mít už nejmíň laserové dělo. Tedy vzhledem k počtu generací, co mezitím přešly.
Na tradicích je fantastické, že se nevyvíjejí. Kdyby chtěl kdokoli modernizovat cokoli na Vánocích nebo Velikonocích, všechno by jenom zkazil. My je budeme mít. Budou ale jiné. Přestěhují se z velké části na internet, budeme si psát a snažit se být vtipní, hodně si volat, nevím, co nám kde vykvete za okny, ale něco snad ano.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
A buďme alespoň trochu v pohodě.