Článek
Nic proti tomu – mají na to plné právo. Pokud ovšem respektují náš právní stát, měli by nejdříve splnit zákonnou povinnost a reklamní zařízení (mnohdy drze umístěné na černo) odstranit. To však ani náhodou!
I vymysleli chytré reklamní hlavy, patrně po poradě se svými málo vzdělanými právníky, že místo reklamy umístí na dosud fungující plochy státní symbol v podobě české vlajky. Ministr dopravy však tuto fintu nezbaštil a správně argumentoval, že reklamní plochy byly podle stavebního zákona k reklamnímu účelu povoleny a žádná propagace státních symbolů to nemůže změnit.
V této souvislosti je však třeba upozornit, že státní vlajka není nějaký cár látky či papíru a zacházení s ní má svá přesná zákonná pravidla. Ta jsou dána v zákoně č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky, kde je stanoveno kdo, kdy a za jakých podmínek může státní symboly používat.
Konkrétně ke statní vlajce a jejímu vyvěšování stanoví ustanovení §7 pro vyjmenované orgány závazné podmínky, které pro prosté občany a další právnické subjekty jsou zmírněny tak, že oni mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv. Nedomnívám se však, že by přelepení reklamy na prací prášky či stavební materiál státní vlajkou by bylo na rušné dálnici vhodné a důstojné.
Protože uvedený zákon uvádí ve svém ustanovení §13 přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob za jeho porušování, nebylo by od věci, aby se příslušný správní orgán na vlasteneckou aktivitu reklamních společností v těchto souvislostech podíval.
Jan Dubenský
Právník, který většinu svého profesního života spojil s armádou. Dlouhé roky zastával funkci vojenského prokurátora, později přešel na ministerstvo obrany.
Věnoval se rehabilitačním procesům, například případu generála Václava Prchlíka.
Publikoval v Kriminalistickém sborníku a Československé kriminalistice, několik let byl odborným redaktorem rezortního časopisu Vojenská prokuratura a Prokuratura.