Článek
Protipěchotní miny jsou jednou z nejzrádnějších zbraní, které zabíjejí i dlouho po válce. Nevybuchlá munice je obecně hrozbou, jenomže naprostá většina bomb a dělostřeleckých granátů neselže a vybuchne. Ovšem i ty jednotky procent nevybuchlé munice představují problém, jak jsme mohli nedávno vidět v Litvínově.
Miny jsou však horší. Explodují, až když na ně někdo najede – to ty protitankové – nebo šlápne, třeba traktorista, rolník na poli nebo dítě, které si vyběhlo hrát na louku.
Proto byla v roce 1997 schválena konvence zakazující použití protipěchotních min, jejichž nebezpečí se znovu ukázalo za válek provázejících rozpad Jugoslávie i během konfliktů v Africe. V prosazení zákazu se silně angažovala princezna Diana, která v roce 1997 prošla okrajem minového pole v Angole a šla se podívat na odstraňování min v Bosně. Pár měsíců poté byla 3. prosince 1997 přijata v Ottawě konvence zakazující použití protipěchotních nášlapných min. Počet nakladených min se v té době letech odhadoval na sto milionů. Přes všechny odminovávací práce od té doby zranilo 600 000 lidí.
Konvence však neznamenala konec používání min, které se dobře hodí pro obranu. Ottawskou úmluvu sice podepsalo 161 zemí, jenomže mezi nimi není třeba Sýrie, kde se hojně kladly za občanské války, a hlavně ji nesignovaly největší světové mocnosti – Rusko, USA a Čína.
Rusko také protipěchotní miny od počátku války na Ukrajině hojně používalo, aby bránilo Ukrajincům v protiútocích. Nyní je dostává na obranu před postupujícími ruskými silami od Američanů Ukrajina, i když ta ottawskou úmluvu podepsala.
Je to paradoxní, že Ukrajina porušuje závazek, který sama přijala, ale bylo by pokrytecké ji za to peskovat. A nejen proto, že Rusko miny klidně používá. Protipěchotní miny by mohly pomoci zastavit ruské útoky, protože se Rusko často uchyluje k taktice lidských vln. Vyčerpaná Ukrajina potřebuje nějak vyvážit ruskou převahu v počtu mužů a toto je krok, který by k tomu mohl přispět, stejně jako vyrovnává ruskou převahu v počtu hlavní používáním kazetové munice. To je sice také kontroverzní, ale v tomto případě méně, protože konvenci o jejich zákazu nepodepsaly nejen světové supervelmoci, ale ani Ukrajina.
Lady Diana by mohla plakat, protože si vždy dobře uvědomovala, kolik nevinných lidí miny zabíjejí a kolik k nim přibude dalších nevinných obětí na Ukrajině. Vinit za to Ukrajinu však nejde. Na vině je Rusko, které v rozporu s Chartou OSN zahájilo útočnou válku s cílem rozšířit své území.
Bojovat proti podobným zbraním je dobré, protože je škoda každého zbytečně zmařeného života. Pokud však podobné zákazy neratifikují největší vojenské mocnosti, počty signatářů zas tak moc neznamenají, i když je dobře, že k zákazu přistoupila většina afrických zemí nebo státy Balkánu, kde si vyžádaly mnoho mrtvých a zraněných. Hlavně je však potřeba tvrdě prosazovat zákaz útočných válek. To by ušetřilo nejvíc životů. Když už se válka rozhoří, je pozdě se ohánět konvencemi. Pokud někdo bojuje o svou existenci, použije vše, co mu může pomoci.