Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Partyzánština na Krymu - Alex Švamberk

Novinky, Alex Švamberk

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou stouplo. Obě země přesouvají zbraně k hranicím mezi Ukrajinou a anektovaným Krymem. Rusko tam dislokovalo nejmodernější protiletadlové rakety, Ukrajina zase protitankové. Kyjev uvedl jednotky v oblasti do bojové pohotovosti. Eskalace nastala po přestřelce na hranici Krymu, kterou se pokusily podle Moskvy přejít dvě diverzní skupiny.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Snaha Ukrajiny získat zpět Krym je pochopitelná. Stejně tak to, že nespokojení radikálové na ukrajinské straně se pokoušejí vzít situaci do svých rukou. Akce, jaká se odehrála na Krymu, kde ruské bezpečnostní síly rozprášily dvě diverzní skupiny, ale zájmům Ukrajiny nijak nepomohla. Naopak nahrála ruskému prezidentovi Putinovi, k čemuž přispěla neadekvátní reakce Kyjeva, jenž skoro vyhlašoval válku.

I když by člověk mnohdy rád vzal věci do svých rukou, protože odpovědné orgány nereagují, většinou to nic dobrého nepřinese. Jasně to ukázaly případy lidí bránících se neadekvátními prostředky různým zlodějům. Přineslo to problémy hlavně jim.

V mezinárodní politice je to podobné, nejde ji dělat po banderovsku, i když s plynoucím časem je stále pravděpodobnější, že zůstane zachován stávající stav a Krym zůstane anektovaný. Diverzní akce se většinou obracejí proti těm, kteří je připravili. Hlavně když se nepovedou. A v případě Krymu je jasné, že se ani povést nemohou. Většina obyvatel je nakloněná Moskvě, jak ostatně přiznává i Kyjev, a Rusko si samozřejmě tuto enklávu dobře hlídá.

Co přesně se odehrálo během nocí 7. a 8. srpna, není jasné kromě toho, že se dvě diverzní skupiny dostaly do přestřelek s ruskými vojáky a agenty a Rusové několik jejich členů zajali.

Moskvou zveřejněné výpovědi nemusí být pravdivé, informace z výslechů pocházejí od ruských vyšetřovatelů, kteří s chutí informovali, že skupina připravovala teroristické útoky, byť ne s cílem zabíjet, ale narušit beztak slabý turistický ruch. A jestli je mezi zadrženými skutečně ukrajinský agent, pak by měl Kyjev usilovně pracovat na chytrém vysvětlení, aby se zbavil obvinění, že podporuje teroristy.

Místo toho ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba na přestřelku reagoval slovy, že to sice důvod k vyhlášení války není, ale pokud by těchto případů bylo víc, už by to byl casus belli. Jako by agenty poslala Moskva.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Hrozby válkou Moskvě mohou nanejvýš vést k eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny. To se více hodí Moskvě i separatistům na Donbasu. Kyjev zatím mnoho strategického umu neprokázal, stačí vzpomenout na porážky u Ilovajsku a Debalceva. I v dalším konfliktu by nejspíš utrpěl porážku, i když ke Krymu přemístil těžkou techniku a uvedl jednotky do nejvyšší bojové pohotovosti.

Související témata:

Výběr článků

Načítám