KOMENTÁŘ: Opravdu trapný happening - Jiří Pehe

Ta ovšem spočívala v tom, že prezident spálil před novináři červené trenýrky. Oznámil přitom, že před rokem prý na přednášce pro studenty opavské univerzity řekl, že politika by se měla dělat na základě výměny věcných argumentů, nikoliv na základě výměny spodního prádla. Před prezidentskými a parlamentními volbami prý pobíhali českými ulicemi šílenci mávající červenými trenýrkami. Volby ale skončily a s nimi i čas spodního prádla v politice.

I proto se prý Hrad rozhodl zakoupit za jednu korunu od úřadu pro správu věcí majetkových červené trenýrky, které na Hradě vyvěsila před časem skupina Ztohoven, a uspořádat „happening“, během něhož tyto trenýrky prezident spálí.

Není bohužel jisté, že pan prezident smyslu pojmu „happening“ plně porozuměl. Ten je například v databázi současného umění Artform definován jako “způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků – účastníků happeningu“.

Účelem je často šokovat nebo provokovat, ale během „inscenované události za účasti umělce i diváků“ vtáhnout publikum do dialogu nebo společného prožitku. To, co jako „happening“ předvedla hlava státu, bylo ovšem zase jednou zcela „jednosměrné“, s cílem, jak jinak,  urazit novináře i jistou část veřejnosti.

Aby nenechal nikoho na pochybách, co je smyslem hradního „happeningu“, prezident ocenil, že přítomní novináři přišli v tak hojném počtu, a následně jim ironicky sdělil, že je mu líto, že z nich dělá blbečky, protože si to opravdu nezaslouží. Čímž chtěl s „humorem“ sobě vlastním přítomným sdělit, že jsou blbečci už proto, že mu naletěli a přišli.

Otázkou ovšem je, kdo udělal blbečka z koho. Novináři přišli, protože když prezident ohlásí tiskovou konferenci, je povinností médií z ní přinést veřejnosti informace. Až bude chtít prezident příště sdělit něco skutečně závažného, je možné, že spousta novinářů logicky usoudí, že jde nejspíš zase o nějakou hradní šaškárnu, a nepřijdou.

Blbečky pan prezident udělal především z té části veřejnosti, která ho podpořila ve volbách a většinově se mohla před jeho tiskovou konferencí po právu obávat, že se jí chystá sdělit něco vskutku závažného.

Onu část veřejnosti, která ho nevolila, i většinu médií, může tato hlava státu šokovat, vyděsit nebo zklamat opravdu už jen těžko. Nemůže ji příliš překvapit ani trapnost celé akce, a tedy ani skutečnost, že na „příjemné události“, avizované mluvčím, nebylo příjemného a snesitelného téměř nic. Aby příjemná byla, k tomu by bylo zapotřebí jiného herce v hlavní roli i jiných komparsistů, než je současný hradní ansámbl.

Vraťme se na závěr ke slovům pana prezidenta, že před volbami prý „pobíhali českými ulicemi šílenci mávající červenými trenýrkami“, čemuž chce on nyní po volbách symbolicky udělat konec. Prezidentova akce bohužel ze všeho nejvíc vzbuzuje dojem, že šílenství propuklo naplno na Hradě.