Článek
Rozuzlení nepřišlo, stále nevíme, kdo za vysoké ceny může či alespoň k nim přispívá nejvíc. Jedno však víme - ÚOHS s tím nic neudělá. Přestože se úřad pro hospodářskou soutěž obecně nazývá antimonopolní, jeho předseda Petr Mlsna to v rozhovoru pro Seznam Zprávy de facto popřel, když řekl, že samotná dominance či monopol ještě neznamenají, že se porušuje zákon. Nejenže nevadí oligopol, už nevadí ani monopol, protože jsou odvětví, kde je málo hráčů, jako v telekomunikačních službách nebo u výrobců bojových letadel, takže tu není ani jiná možnost.
Hlavní je neporušovat zákon a tím porušením zákona je kartelová dohoda. To se šéfové několika dominantních podniků dohodnou, za kolik budou prodávat své výrobky, nebo si trh rozdělí, aby si mohli mazat kapsy bez rizika ztrát, nutnosti účastnit se konkurenčního boje nebo zbytečně investovat do agresivní reklamy. Kartelové dohody se ovšem mimořádně obtížně dokazují, představa, jak se šéfové klíčových firem v oboru sejdou v nenápadné místnosti a tam upečou kartelovou dohodu a stateční ochránci trhu je dopadnou, patří leda do literatury. Takto se to dávno nedělá, pokud se to někdy takto vůbec dělalo. A pokud všechny pumpy v nějaké oblasti prodávají benzin za stejnou cenu, tak to žádná prokazatelná kartelová dohoda nebude, protože si prostě jeden pumpař všiml, za kolik prodává kolega, cenu podle toho upravil. Ani se s ním na ničem nemusel domlouvat. Ale tohle už žádná kartelová dohoda není, to už je jen reakce na situaci na trhu.
Dominantní podnik také nesmí zneužívat svého postavení a síly, nutit dodavatele, aby mu prodávali zboží za ceny, které jsou nižší než jejich náklady, brání jim objednávat zboží od konkurence, jenže takto okatě to nikdo už taky nedělá. Tím druhým by na sebe moc upozornil a zasáhl by proti němu ÚOHS a tím prvním by si podřízl větev, na které sedí. I na dodavatele, prodejce, přepravce a další, které si doplňte si podle oboru podnikání, musí něco zbýt. Kdyby je nutil dodávat pod náklady, tak by zkrachovali a on by neměl od koho nakupovat.
Vyjádření pana Mlsny ukazují jediné – za dané situace je úřad na nic. Že se proti tlaku významných tržních sil zasahuje těžko, je pravda, ovšem od toho tu ÚOHS je.
Je sice chvályhodné, že kontroluje, jestli jsou různá výběrová řízení v souladu se zákonem a nepodvádí se v nich, ale pokud to v roce 2022 přišlo na 254 milionů za státního rozpočtu, tak by člověk čekal trochu více než vysvětlování, že vlastně je situace na trhu s potravinami v pořádku, a pokud se neporuší zákon, tak ani monopol nevadí. To by nějaký píárista dokázal napsat za mnohanásobně nižší částku.
Člověk by od ÚOHS čekal přece jen něco víc než vysvětlení, že je vše vlastně v pořádku, a po vzoru jednoho pána trpícího podle Bulgakova silnou migrénou, si nad vším umyl ruce, když řekne, že skokové zdržování cen potravin je spíše politická otázka než věc hospodářské soutěže, byť skokově rostou naráz u všech.
To je totéž, jako když energetický regulační úřad nastaví ceny tak, že mnohé energeticky náročné podniky zkrachují, a hájí se tím, že při tvorbě regulovaných cen nemá volnost, neboť vychází ze shromážděných výkazů s náklady a postupuje podle zákona. Vláda po vzoru Pontia Piláta si nad tím umyje ruce, že ERÚ je nezávislý. Obyčejnému občanovi zůstanou oči pro pláč.