Článek
Snad to vedlo k přehnané adoraci bohatství v protikladu k někdejšímu zctnostnění proletářství komunistickými kádrováky. Ostatně podobnému typu reklamy se ve své době těšil i Karel Schwarzenberg, který jistě vynikal i jinými přednostmi než poplužním dvorem.
Měli jsme vysoké úředníky i premiéry, kteří nedokázali přesvědčivě vysvětlit, jak financovali nákupy svých bytů. Nejnověji i nedávno odvolaný ministr dopravy. Samostatnou kapitolou pak byl vicepremiér ještě krátce před nástupem do funkce živořící na sociálních dávkách.
Takové zkušenosti celkem logicky nabíjejí k otázce, zda je člověk, jenž si není schopen zajistit vlastní existenci, nejvhodnějším adeptem na funkci správce veřejného majetku. Jak velké riziko takový kozel v zahradnických lacláčích představuje?
K nejobyčejnějšímu poznání, jaké dá prosťáčkovi rozum, je třeba dojít vědecky. Pirátská strana za tím účelem sestavila analytický tým a učinila objev, že zadlužený adept na veřejnou funkci představuje větší korupční riziko než někdo finančně čistý. Své závěry poskytli piráti ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové, jejíž úřad navštívili nedávno detektivové z protimafiánského útvaru kvůli zakázce na IT systémy. U jednoho ze dvou obviněných činovníků se totiž zjistilo, že v předchozím podnikání nasekal 2,5 milionu dluhů. Kdyby se prokázalo, že skutečně pletichařil na veřejných zakázkách, byl by tu i racionální motiv.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Celý manuál spočívá v doporučení, že by si stát jako zaměstnavatel měl uchazeče o důležité funkce ve veřejné správě proklepnout. Nejen zda nejsou zadlužení, případně z jakého důvodu, ale také jejich trestněprávní minulost, kontakty na pochybné existence, politické konexe, aktivity na sociálních sítích... Nechce se věřit. Jako by se žádalo, aby vykonavatelé státní moci byli důvěryhodní.