Článek
Zničeny nebyly jen nějaké desítky nebo stovky tun obilí a hrachu, ale v posledních týdnech neuvěřitelných více než 60 000 tun. A to v době, kdy se zdá, že letošní úroda bude nižší a zájem o obilí poroste, protože Indie zakázala kvůli následkům ničivých povodní vývoz některých druhů rýže.
Už v den, kdy se Rusko stáhlo z dohody, která tudíž padla, stoupla cena pšenice o osm procent a zřejmě dále poroste. Když loni Ukrajina, která patří k největším vývozcům obilí na světě, musela zastavit export, ceny obilí a rostlinných olejů stouply o padesát procent.
Rusko si bere jako rukojmí zemědělsky nesoběstačné země třetího světa, zejména africké a blízkovýchodní. Přesto má ruský prezident Vladimir Putin před blížícím se rusko-africkým summitem drzost říkat: „Rusko bude pokračovat v energickém úsilí poskytnout dodávky obilí, potravin, hnojiv a dalšího zboží do Afriky.“ Energické úsilí Ruska však není napřeno na obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí, což by vedlo k poklesu ceny zrnin. Místo toho energicky útočí na přístavy i sklady s obilím, aby nebylo co a kudy vyvážet.
Podle Jevhena Osypova, ředitele společnosti Kernel, největšího ukrajinského producenta a vývozce slunečnicového oleje, může ukrajinský export v důsledku ničení přístavů i obilných sil a zásob zrna poklesnout na polovinu současného stavu.
Rusku vůbec nejde o pomoc chudým zemím, jak pokrytecky tvrdí. To by totiž vývoz obilí umožnilo a neničilo by jeho zásoby. Hladem ohrožené obyvatele ze zemí, o jejichž podporu na mezinárodním poli stojí, si bere jako rukojmí, protože mu jde o zničení Ukrajiny. Právě proto ničí i veškerá zařízení, aby vývoz nešlo ani v případě ukončení konfliktu snadno obnovit. Snaží se za každou cenu všemi způsoby zlomit Ukrajinu tak, jako to dělalo v zimě, kdy útočilo na energetickou infrastrukturu a doufalo, že zima podlomí morálku Ukrajinců a jejich ochotu bránit se.