Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Nový slovenský prezident Pellegrini – sluha, nebo rival Fica? – Petr Šabata

Pokud by se měla pojmenovat jedna příčina, proč slovenské prezidentské volby vyhrál právě Peter Pellegrini, předseda parlamentu a koaliční strany Hlas, byla by to mimořádná úspěšnost v burcování všech typů příznivců.

Foto: David Neff, Novinky

Petr Šabata

Článek

To se Ivanu Korčokovi podařilo v prvním kole, které překvapivě s náskokem vyhrál, ale ve finále byl úspěšnější Peter Pellegrini. Ačkoliv pro něj před druhým kolem mnoho práce neodvedla hlavní postava slovenské politiky premiér Robert Fico, pro což není zatím dobré vysvětlení.

Strany vládní koalice, přirozeně podporující Petra Pellegriniho, volilo v parlamentních volbách vloni na podzim takřka 1,3 milionu lidí, v prvním kole získal Pellegrini jen dvě třetiny z nich, ale ve druhém dostal dokonce 1,4 milionu hlasů.

Ani Ivan Korčok si nevedl zle, podpořili ho vlastně všichni „parlamentní“ příznivci opozičních stran, přes 1,2 milionu lidí, ale nestačilo to, protože dál už neměl kde brát. Oba se zasloužili o mimořádně vysokou volební účast – přes 60 procent (v prvním kole 52).

Peter Pellegrini byl zjevně úspěšný v získávání 265 tisíc voličů extrémisty Štefana Harabina z prvního kola. Sice tím veřejně zaprodal svoji politickou duši, ale stal se prezidentem. Harabin je pro vystoupení Slovenska z EU i NATO a podle něj by měl nový slovenský prezident jet na první zahraniční cestu ne do Prahy, ale do Moskvy.

I s využitím české karty vsadil Pellegrini také na strašení válkou. A podobně jako Andrej Babiš v kampani v Česku prohlásil, že kdyby Rusko napadlo člena NATO a aktivoval by se článek 5 alianční smlouvy, neposlal slovenské vojáky na pomoc, protože by neměli spojencům co nabídnout.

To vše přimělo voliče Směru, Slovenské národní strany i Štefana Harabina, aby Pellegriniho podpořili. A zároveň mu zůstali věrní umírnění voliči jeho strany Hlas, což je mistrovský kousek.

Ivan Korčok se pokusil povýšit finálový souboj dvou kandidátů na referendum o vládnutí Roberta Fica. Tvrdil, že jde o budoucnost země, právní stát, demokracii a že by bylo krajně nebezpečné, kdyby všechny důležité ústavní funkce obsadili lidé navázaní právě na Fica. S tímto argumentem v roce 2014 porazil Andrej Kiska v prezidentské volbě právě Roberta Fica, tehdejšího premiéra. Korčokovi to nevyšlo.

Není dnes jasné, nakolik Pellegrinimu pomohla předvolební návštěva u maďarského premiéra Viktora Orbána a interview v maďarské státní televizi – o maďarské voliče se ucházeli oba kandidáti.

Ale hlavní záhada voleb je jiná. Když šlo po prvním kole Pellegrinimu o všechno, podpořil ho nejvlivnější slovenský politik Robert Fico jen vlažně. Je známo, že vztahy obou dlouhodobých politických souputníků jsou napjaté – navzdory jejich objetí po vystoupení čerstvě zvoleného prezidenta ve volebním štábu v noci po sečtení výsledků.

Robert Fico se obdivuhodně vrátil před časem do politiky s hlavním motivem – definitivně se zbavit nebezpečí, že za své působení v minulých vládách a při budování „mafiánského státu“, jak ho nazval Andrej Kiska, skončí ve vězení. Tuto jistotu by mu dal Petr Pellegrini ve funkci prezidenta – s kompetencí udělovat milosti.

Ale Ficovi jako by v rozhodující chvíli o výsledek Pellegriniho ani nešlo. Tento otazník ve vztazích dvou hlavních aktérů slovenské politiky je důležitý pro příští měsíce v domácím dění, pro česko-slovenské vztahy, názory na válku, jednání Slovenska v EU a NATO.

Andrej Kiska nové nastavení formuloval drsně: Pellegrini je servilní Ficův sluha v Prezidentském paláci. Finále kampaně ale ukazuje, že to bude složitější.

Výběr článků

Načítám