Článek
Odpověď je až brutálně prostá. Panovalo příměří. Žádný mír, ale žádná válka. Z Pásma Gazy moc rakety nelétaly. Ne že by občas Islámský džihád pár salv nevypálil, ale bylo to jen sporadické. Ani Hizballáh pravidelně nestřílel na Izrael rakety z jihu Libanonu, takže Izraelci ze Šlomi a dalších měst a vesnic na severu země zvyklí na poplachy mohli bydlet ve svých bytech a domech. Dnes je jich evakuovaných 62 tisíc.
Kontejnerové lodě a tankery mířící z Perského zálivu nebo Indického oceánu do Evropy klidně pluly Rudým mořem okolo pobřeží Jemenu k Suezskému průplavu. Húsíové na ně nevypalovali protilodní střely získané z Íránu. Naopak se zdálo, že se občanskou válku v Jemenu nakonec podaří ukončit, když Írán podporující Húsíe jednal se Saúdskou Arábií, která stála za mezinárodně uznávanou jemenskou vládou.
Situace byla tak dobrá, že izraelští raveři byli od 5. října u hranic s Pásmem Gazy, kde se konal jednodenní festival Unity, na který hned navozoval další Supernova.
V samotném Pásmu Gazy sice život za mnoho nestál, mnoho věcí se muselo shánět na černém trhu a byly předražené, ale hlad nepanoval, elektřina většinou šla a voda tekla. Školy a nemocnice fungovaly. Hlavně bylo naživu těch více než 40 000 uváděných obětí na palestinské straně. Živý byl i politický vůdce Hamásu Ismáíl Haníja, který si užíval luxusu v Kataru, i mnohem asketičtější generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh a řada dalších vůdců teroristů.
Normální den to nebyl jen pro těch 6000 palestinských teroristů, kteří se připravovali nazítří zaútočit na Izrael.
Bezprecedentní útok 7. října vše změnil. Teroristé brutálně zavraždili 1139 osob, kterým život nikdo nevrátí a jejich blízkým budou chybět. Mezi oběťmi bylo 695 izraelských civilistů včetně 38 dětí a 71 cizích státních příslušníků. Návštěvníků festivalu bylo povražděno 364. Mnozí byli před smrtí nepředstavitelně krutě mučeni. Dalších 250 lidí bylo uneseno a odvlečeno do Pásma Gazy a někteří zůstávají rukojmími, ke kterým teroristé nepouštějí ani Červený kříž.
Akcím Izraele v Pásmu Gazy ani v Libanonu se nelze divit. Jeho vláda nemůže dopustit, aby se něco takového opakovalo. Pachatelé a iniciátoři odporného činu nemohou zůstat nepotrestáni, aby ho nemohli zopakovat.
Nebýt teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců ze 7. října, mohla trvat situace z 6. října. Nebyla nic extra, ale co by za ni mnozí dali.