Článek
Na jednu stranu to může být důkaz, že bezpečnostní složky fungují dobře, protože dokázaly zachytit potenciálně nebezpečné lidi. V případě Německa se mimochodem mělo mimo jiné jednat o už vyhoštěného kriminálníka.
Britové zase přiznali, že odhalili pár lidí, kteří by si jinak na ostrovy nezaletěli. Francouzi přiznali, že sledují pět lidí podezřelých z příslušnosti k Tálibánu, přičemž jeden se i přiznal, ale pomáhal při evakuaci francouzské ambasády, tak ho přibrali s sebou.
Na stranu druhou je určitě namístě otázka, jak moc se daří kontrolovat všechny, kteří se dostávají do letadel při kvapné, a tudíž z podstaty věci eratické evakuaci. Ne nadarmo se říká, že práce kvapná, málo platná.
O tom, že je kvapná a ještě je jí hodně, svědčí prosté počty. Němci kupříkladu evakuovali na tisíc lidí. Britové podle veřejných informací cca 6000. Francouzi se pohybují také v řádech tisíců.
Ovšem Spojené státy, ty směle atakují nechvalně proslulou a doposud magickou hranici evakuace Saigonu po prohře ve Vietnamu. Tenkrát se jim podařilo ze země dostat přes padesát tisíc lidí, počet evakuovaných z Afghánistánu se už tomuto číslu blíží. Vše jde takovým kalupem, že se naplnila kapacita záchytných táborů na Blízkém východě, tudíž se přepravují afghánští spolupracovníci do Německa a pak šupem do USA.
Na to, že šéf Bílého domu Joe Biden sliboval, že obrázky evakuace ze střechy ambasády ve Vietnamu roku 1975 se v případě Kábulu roku 2021 opakovat nebudou, jen aby byl hned vzápětí vyveden z omylu, se děje vše opravdu hekticky.
O to víc, že vývoj závisí víceméně na libovůli Tálibánu, který ovšem poměrně chytře dělá vše pro to, aby nedal záminku zahraničním vojákům zkusit zase nějaké to řádné bombardování. Nezapomeňme, že v roce 2001 padl opravdu rychle, chtěl dokonce jednat o příměří, tak dostával na frak.
V tuto chvíli by možná mohla být chvíle sarkasticky se vysmívat, poukazovat na chyby, ale co by to bylo platné. Na patřičnou analýzu a poučení bude času dost. Teď je bezprostředně důležité a nutné, aby veškeré bezpečnostní složky jednotlivých států evakuujících z Afghánistánu chytily za pačesy příležitost vylepšit si své jméno v očích veřejnosti.
V minulosti v případě různých teroristických útoků 21. století jim podezřelí buď zmizeli z radaru, nezdáli se dost radikální, nebo je prostě strážci bezpečnosti občanů pustili ze zřetele. Samozřejmě nevíme, kolika útokům se jim zabránit podařilo, o nezdařených akcích ale víme dost, stačí vzpomenout na Francii a Německo.
Teď přišla ta správná chvíle, kdy je možné v duchu úsloví „co jsme si, to jsme si“ zabrat na plný plyn. Mnoho evakuovaných pravděpodobně budou lidé, ale i jednotlivé plevy je třeba nalézt, aby nezkazily budoucnost těm, kteří za nic nemohou.