KOMENTÁŘ: Našlo slepé kuře rozpočtové zrno? – Alex Švamberk

Trefit se téměř přesně do plánovaného schodku je skutečně úspěch, 6,5 miliardy je sice na pohled velká suma, jenomže nejde ani o dvě a půl procenta. Nutno ovšem podotknout, že to bylo za cenu pár účetních triků. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová upozorňuje, že ve schodku je pominuta osmnáctimiliardová mimorozpočtová půjčka pro Státní fond dopravní infrastruktury. Na příjmové straně si pomohla dodatečnou dividendou ČEZ a vláda tiše předpokládá, že Ústavní soud zamítne stížnost na sníženou mimořádnou valorizaci důchodů, jež přinesla úsporu 20 miliard. Pokud by tomu tak nebylo, schodek stoupne o dvacet miliard a překročí hranici 300 miliard. Účetními triky si však pomáhaly i jiné vlády.

I když výsledná čísla sedí, struktura příjmů už s plánem mnoho společného nemá. Příjmům pomohl neočekávaně vysoký výběr daní podnikatelů. Naopak výběr DPH zaostal a nenaplnily se ani očekávané výnosy na dani z mimořádných zisků. Windfall tax energetických firem přinesla do rozpočtu necelých 58 miliard. Loni přitom vláda mluvila o příjmech ve výši sto miliard. Stanjura nižší výnos vysvětluje tím, že ceny energií byly nižší, takže byl nižší i výnos windfall tax. Vyvážit to mělo, že kvůli nižším cenám energií byly i menší kompenzace ze strany státu.

Stanjura však zcela pomíjí, že u bank místo očekávaných 33 miliard korun na dani z mimořádných zisků přiteklo do státní kasy jen 700 milionů. Vysvětlení, že na vině jsou vysoké úrokové sazby, zní trochu jako výmluva. Spíše se zdá, že se banky na výplatu této daně připravily a peníze odlily svým matkám. Potvrdila se tak slova sýčků, že tuto daň mělo cenu vybírat loni.

Vysoké úrokové sazby jsou způsobené inflací, kterou se loni nepodařilo zkrotit, i když i ta přispěla k vyšším výběrům pojistného. Rozpočtu pomohly také příjmy z EU. Spíš než o dobrou kalkulaci se zdá, že vláda měla víc štěstí než rozumu, i když se samozřejmě přičinit musela.

Ministr financí se nemusí hanbou propadat, ovšem mluvit o dobře navrženém rozpočtu by taky neměl, protože plánovaná struktura příjmů se s realitou nepotkala. Moc by se neměl ani prsit vysokými výdaji 211 miliard na investice. Tam šlo skutečně historicky nejvíce peněz, ovšem inflačních, nejde ani o desetinu všech výdajů státu.