Článek
Máme parlamentní demokracii a máme ji rádi, jakkoli politikům dvakrát nevěříme. V Maďarsku od pondělka vládne Orbánova vláda prostřednictvím dekretů, z čehož běhá mráz po zádech. To tak, aby se Andrej Babiš nechal inspirovat! Dokument, ať neslovíčkaříme, přinesl ministr obrany Lubomír Metnar, začátkem března jej projednala Bezpečnostní rada státu, a povězme si rovnou, že v krajně nevhodnou dobu. Václav Klaus by řekl, že autoři na obraně neodhadli správný timing.
Odtud pramení i okamžitý Babišův distanc: „Nic o tom nevím, nebudeme to projednávat.“
Skutečně by působilo znepokojivě, pokud by na nápad na ústavní posílení vlády reagoval, či dokonce využíval situace nouzového stavu. Ostatně reakce některých opozičních politiků jsou formulovány právě tak. „Je nepřípustné v současné době, ve stavu nouze, bez důkladného projednání s opozicí vymýšlet postup, jak obejít parlament a moc kumulovat v rukou jedné osoby,“ vece Vít Rakušan a varuje před maďarskou cestou.
Z návrhu na posílení pravomocí premiéra se stal doporučující úvahový dokument
Hlavně klid. Jestli ona zpráva něco ilustruje, pak nepříliš pružný přístup k plnění vládních usnesení. Tohle pochází z roku 2015 a reaguje na tehdejší agresi Ruska vůči Ukrajině. Tenkrát se začaly zkoumat nástroje včetně ústavních mechanismů, jak připravit zemi na případnou obranu. Netýkají se nouzového stavu, v němž se nyní nacházíme, nýbrž stavu ohrožení či válečného stavu, nic z toho nám akutně nehrozí.
My, co se řadíme k fandům parlamentního uspořádání, jak jen to jde, jsme zatím svědky až nebývale vstřícného přístupu ústavních institucí. Nepřekážejí si, parlament s mírným skřípáním zubů vyhověl zatím všem narychlo připraveným opatřením vlády formou balíčku koronavirových opatření. Od těch, která nás omezují v běžném životě - což chápeme kupodivu s větší disciplinovaností než jiné národy -, až po velkorysé záseky do rozpočtu, jež se mohou zúročit v delší perspektivě právě díky včasnosti.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Všichni si pamatujeme premiérův slib, že nezneužije situace k posílení vlastní moci a ani opoziční podanou ruku v podobě příměří stran politického soupeření. Držme se toho, ačkoli odložit Metnarovu zprávu na příhodnější dobu se zdá vhodné.