Článek
Hlavním cílem zákona, který nabyl účinnost 1. října 2016, byl zákaz mít otevřeno ve vyjmenovaných svátcích v maloobchodech nad 200 metrů čtverečních a velkoobchodech. Proč zrovna tyto svátky a ne všechny, proč právě maloobchod a velkoobchod a nikoliv třeba restaurace, fitness centra, multikina, pumpy, proč zrovna hranice 200 m2? Nelogičnosti a otázky, samé otázky. Důvodová zpráva ke stávající právní úpravě se opírá o několik argumentů, které podle mě narážejí na to nejzákladnější, a to je omezování svobodné volby zaměstnance, zákazníka i podnikatele, ale v případě velkoobchodů jsou pak totálně mimo a vůbec neobstojí. Náš pozměňovací návrh je prostý - ze současného zákona škrtá slovo „velkoobchod“.
Primární důvod, který uvádí stávající právní úprava, je harmonizace rodinného a pracovního života. Záměrem zákonodárce bylo uvést do souladu rodinný a pracovní život jak zaměstnanců maloobchodů a velkoobchodů, tak jejich spotřebitelů a klientů. To, že by dle mého názoru neměl stát vůbec zasahovat do života spotřebitelů ve věci, kdy má mít ten či onen obchod otevřeno, je jedna věc. Druhá a zásadnější pak je, že toto odůvodnění u výše uvedených velkoobchodů neplatí. Dle živnostenského zákona je totiž velkoobchod určen pro nákup podnikatelů a živnostníků, a v určitých případech je vstup s dětmi do daného věku omezen či dokonce zakázán. Zkrátka do velkoobchodů nechodí nakupovat rodiny, netráví tam čas s dětmi, nenajdeme tam dětské koutky, kina, kavárny, cukrárny a další atributy spadající pod pojem „shoppingová turistika“.
Pokud jde o zaměstnance a jejich ochranu, je potřeba se na vše podívat v kontextu dnešní doby, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a pracovní právo nastavené tak, že úměrně civilizované západní společnosti chrání postavení zaměstnance. Najít dnes zaměstnance je natolik nesnadné, že žádný zaměstnavatel si nedovolí své pracovníky vydírat či nutit pracovat o svátcích či víkendech. Ruku na srdce, jaký jazyk slyšíme u pokladen v hyper a supermarketech dnes více než kdy jindy – slovenštinu, češtinu říznutou ruštinou či ukrajinštinou. Při procházce po městech vidíme v každé druhé výloze, že se hledá číšník, kuchař, instalatér. Jsme jediná země široko daleko, která má více volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných. Ano, tento stav nebude trvat věčně, ale vždy bude platit, že nutit dobré zaměstnance, aby byli povinně o Vánocích v práci a nevyslyšet jejich postoj, je krátkozraké a rovná se autodestrukci. Řada z těch, kteří mi psali, si dokonce velmi ráda během svátků přivydělá nebo jen prostě nechce být o Vánocích sama doma.
Regulace dopadající na velkoobchody zbytečně komplikuje život tam, kde mohou mít otevřeno. Během svátků mají hotely, pensiony, multikina, wellnes nebo restaurace nabito a právě velkoobchody jsou jedním z jejich hlavních dodavatelů. A pak tu máme provozy, které fungují 24 hodin, 365 dnů v roce - sociální sektor, kam spadají například dětské domovy, domovy pro seniory či pečovatelské ústavy, nemocnice. I ty musí někdo zásobovat. V neposlední řadě má omezení prodejní doby vliv i na maloobchod do 200 m2, na který by zdánlivě dopad mít neměl. Malé obchůdky sice mohou mít o svátcích otevřeno, ale pokud chtějí mít čerstvé zboží, musejí ho odněkud přivézt. Odkudpak by se asi tyto prodejny měly zásobovat?
Heiko Maas
Maas je německý politik za Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD), od března 2018 je spolkovým ministrem zahraničí ve čtvrté vládě kancléřky Angely Merkelové.
Vystudoval práva na Sárské univerzitě. V roce 1996 byl zvolen do sárského parlamentu. V letech 1998 až 1999 v něm vykonával funkci ministra životního prostředí, energetiky a dopravy.
V roce 2009 vedl SPD do celostátních voleb. Strana pod ním ale dosáhla nejhoršího výsledku v historii, když ji volilo 24,5 procenta lidí. Za SPD v letech 2010 a 2012 kandidoval také na post německého prezidenta.
Po federálních volbách v roce 2013 se SPD dohodla na koalici s CDU/CSU. V prosinci téhož roku se Maas stal v kabinetu kancléřky Angely Merkelové ministrem spravedlnosti a ochrany spotřebitele, kterým byl až do loňského března, kdy se stal ministrem zahraničních věcí. Zároveň opustil své místo v sárském parlamentu.
Co je ale podstatné, námi navržená změna rozhodně nikomu nepřikazuje mít otevřeno a nikoho nenutí chodit do práce. My naopak chceme zrušit zákaz a otevřít každému možnost se rozhodnut podle vlastního uvážení. Alespoň v případě velkoobchodů.