Článek
V Gruzii se podobně jako v Moldavsku rozhoduje o směřování země. Jde o to, zda se vymaní z ruského vlivu, nebo do něj bude naopak stále hlouběji upadat. Vládnoucí strana Gruzínský sen se sice tváří jako proevropská, ale ostře se vyhraňuje proti prozápadním stranám, jejich vůdce označuje jako loutky a horuje pro mír – na plakátech ukazuje vzkvétající Gruzii vedle zničených ukrajinských měst, jako by města v Gruzii nebyla v roce 2008 ničena ruskými bombardéry a dělostřeleckými granáty podobně jako nyní ta ukrajinská.
Gruzínský sen také prosadil zákon o zahraničních agentech, za něž se podle ruského vzoru označují organizace podporované ze zahraničí. Jím ovládaný parlament přehlasoval veto prezidentky Salome Zurabišviliové. Opratě se v Gruzii utahují. Rusko si okolo sebe buduje síť satelitů.
Otázka orientace Moldavska na EU je nám přece jen bližší. Sousedí s unijním Rumunskem a bojující Ukrajinou. Pokud by se Moldavsko přiklonilo v Rusku, Ukrajina by na jihu neměla zajištěná záda, protože Podněstří ovládají proruští separatisté a jsou v něm ruští vojáci i sklady ruských zbraní. Přes Moldavsko také vede důležitá silnice E87 spojující jih Ukrajiny s jihem Rumunska, odkud se vyváží část ukrajinského obilí. A pokud se na to podíváme čistě utilitárně, ba přímo hokynářsky, pro naše zemědělce je lepší, když se ukrajinské zrno vyveze loděmi, než aby končilo na našem trhu. Navíc zcela pragmaticky potřebujeme chránit Ukrajinu, abychom nečelili další vlně uprchlíků z válkou ničené země.
Moldavsko proto podporujeme, seč to jde, máme tam několik rozvojových programů, a to včetně těch velkých, zaměřených na ochranu životního prostředí, vzdělávání a zásobování vodou či zemědělství. Možná i to pomohlo k těsné výhře zastánců Unie v referendu, protože viděli, že je dobré být v EU.
Někdo by mohl říci, že peníze by mohly jít jinam, že máme sami dost problémů k řešení. To nesporně máme. Navzdory slovům premiéra, že se máme dobře, je dost takových, kteří se dobře nemají a otáčejí každou korunu, a dát za čtvrtku másla 70 korun v době, kdy krávy už dávají tučnější mléko než v horkém létě, je pro ně problém.
Jenže upevňování moci Ruska nám situaci nezlepší. Stačí si vzpomenout, jak Moskva manipulovala s dodávkami plynu, což se na výdajích domácností podepsalo mnohem více než drahé máslo. Maďarsko pak ukazuje, že „levné“ ruské energie nejsou vůbec levné.
I po povodních při řešení vlastních palčivých problémů musíme sledovat dění v zemích, které s námi přímo nesousedí. Na různých místech světa se hrají globální piškvorky a my se musíme angažovat i v místech, která jsou daleko, když tam hrozí, že Rusko bude mít pět křížků v řadě. Aby si neupevnilo své pozice na Kavkaze, musíme podporovat Gruzínce, kteří se chtějí přiklonit k EU. Musíme pomáhat Moldavanům, aby viděli, že v EU je lépe než pod ruskou knutou, a aby nepodlehli luznému volání Kremlu a uplácení ze strany exponentů Ruska. Do řad ruských křížků musíme dát naše kolečko. Pokud budeme podporovat Moldavsko, je větší naděje, že u moci zůstane prozápadní prezidentka Maia Sanduová a ruské pokusy ovlivňovat zemi pomocí Podněstří a nově i přes Gagauzsko, selžou.
Jindy zase někdo dá své kolečko do řady křížků, které se pokouší Rusko vytvořit na východě Evropy, kde by rádo hrálo větší roli prostřednictvím zemí, jako jsou Srbsko, Maďarsko nebo Slovensko. A k nim by Moskva jistě ráda přidala i Českou republiku. Hrát si jen na svém písečku nemůžeme, mohlo by se stát, že píseček už nebude náš, tak jako by ten gruzínský už nepatřil Gruzínům a moldavský Moldavanům.
