Článek
Obdivovatelé Ruska a odpůrci Ameriky mohli hned začít zaplevelovat internet příspěvky, jak Západ a jeho ukrajinské loutky brání uzavření míru, přičemž jaksi opomíjejí, že žádná mírová smlouva nikdy nebyla podepsána, natož ratifikována. To by Moskva jinak řičela, že se dál bojuje.
Putin se pokoušel africkým vůdcům vytřít zrak návrhem mírové dohody, o němž se jednalo loni v březnu v Istanbulu. Jednání však dále nepokračovala a Moskva si stěžovala, že se Ukrajinci od textu odchylují a chtějí více. Ukrajinské vedení si v té době uvědomilo, že dokáže Rusům se západní pomocí vojensky čelit a nemusí přijímat potupné dohody.
Putin svým vyjádřením ovšem zabíjel dvě mouchy jednou ranou - současně vysvětloval, proč ruské jednotky nedobyly Kyjev. Nebyly poraženy, od ukrajinské metropole se stáhly v gestu dobré vůle, aby se podařilo uzavřít dohodu výhodnou pro Rusko.
K dokonalému obrazu Putina mírotvůrce už jen chybí vydání oslavné publikace Mírové dílo Vladimira Putina a kniha jeho projevů. Tituly jsem nevybral náhodně, v roce 2013 vydalo nakladatelství Guidemedia útlý paján Rolfa Kappa Mírové dílo Adolfa Hitlera, ukazující, co všechno se za nacistů vybudovalo, jak se zlepšil život obyčejných lidí a tudíž Hitler neměl zájem toto své dílo zničit ve válce. Faktem je, že opojen vítězstvími v roce 1940 snižoval zbrojní výrobu, aby se lidem dařilo lépe.
Mírové úsilí Führera mají potvrzovat i jeho projevy, které vyšly u stejného nakladatelství o rok dříve. Hitler skutečně opakovaně nabízel mír Anglii. Poprvé 6. října 1939 po pádu Polska, kdy mluvil o nabídnuté ruce Anglii a Francii. Ještě na začátku roku 1940 zastával britský ministr zahraničí lord Halifax názor, že by bylo pro Británii lepší uzavřít mír dříve, než dojde k porážce Francie, protože by mohla dosáhnout lepších podmínek, ale britský premiér to odmítl. Když 4. června končila evakuace britských expedičních sil z Dunkerque, Churchill řekl: „Budeme bránit náš ostrov za jakoukoliv cenu, budeme bojovat na plážích, budeme bojovat na místech vylodění, budeme bojovat na polích i v ulicích, budeme bojovat v kopcích. Nikdy se nevzdáme.“
Když Británie nereagovala na německé nabídky ukončit válku, zahájila Luftwaffe 17. července boj o kanál La Manche, v jehož rámci vystupňovala útoky na lodě a přístavy. Hitler však ještě jednou - 19. července 1940 - zopakoval při projevu před Říšským sněmem svou nabídku na mír: „Cítím se povinen ještě jednou apelovat na rozum v Anglii. Nedělám to jako vítěz, ale pro triumf zdravého rozumu.“ Tvrdil, že nikdy nebylo jeho přáním a cílem zničit Britské impérium, ale jeho slova byla oslyšena: „Navzdory mému upřímnému úsilí nebylo možné dosáhnout přátelství s Anglií, o kterém jsem věřil, že by bylo požehnáno oběma.“ Úplný mírotvůrce. Je však nutno připomenout, že mluvil v den, kdy pokračovaly německé nálety na Británii, které ovšem nacistickému Německu úspěch nepřinesly, v bitvě o Británii utrpělo první porážku.
Touhu Ruska po míru ostatně poznala i africká delegace v Kyjevě, když musela kvůli ruským náletům do krytu. Podobností se však dá najít více už během cesty k válkám. Před útokem na Polsko připravil Hitler Československo v září 1938 o pohraničí, aby se udržel mír, pak připojil Rakousko a obsadil Čechy a Moravu. Nikdo nezasáhl, protože šlo o to udržet mír za každou cenu, tak jako nikdo nezasáhl po odtržení Jižní Osetie a Abcházie od Gruzie po ruském útoku na tuto zakavkazskou zemi v roce 2008 a tak jako nikdo nezasáhl proti anexi Krymu. Tak jako Hitler i Putin viděl slabost Západu použít zbraně.
Putinovu poukazování, že Rusko chtělo vždycky uzavřít mír, je však třeba věnovat pozornost. Takové nabídky přicházejí ve chvíli, kdy jedna nebo druhá strana cítí, že nemůže bojem získat více. Letos jde už o několikátou mírovou iniciativu, co se týká konfliktu na Ukrajině. Ještě před africkým plánem se objevil čínský a zprostředkování nových jednání nabízí i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Nebude náhoda, že s návrhy přicházejí země, které mají k Rusku blízko. Samozřejmě že mír chtějí, byly by rády, kdyby se situace vrátila do normálu a zase se dalo výhodně obchodovat s Ruskem bohatým na suroviny.
Těžko si však představit, že by to dělaly za zády Moskvy. To by mohlo naznačovat, že si Kreml uvědomuje, že v poli už víc získat nemůže. Ostatně už dříve zaznívalo, že až to ruskému vedení dojde, bude se hlasitě dožadovat míru. Ukrajinská ofenzíva sice přinesla jen malý územní zisk přes 110 km2, jenomže Rusko žádný nezaznamenalo.