Článek
Vedle ceny Právník roku za návrh zavedení nového paragrafu přetáčení tachometrů do trestního zákona, ministr zjevně atakuje také letošního Ropáka se svými plány na obnovení těžby zlata. Jde o součást širšího komplexu vstřícných postojů k těžbě jako takové, který Mládek odstartoval podporou prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách a podtrhl plánem těžby uranu na Vysočině.
Zájem zainteresovaných podnikatelských subjektů o těžbu nerostných surovin je setrvalý. I v hubených letech, kdy se náhodou podaří nějaká ložiska k vydolování nevydat, krouží těžaři nad ministerstvy a úřady, a - nikoli nepodobní supům - čekají na příhodnější dobu. Ta zřejmě právě nastala.
Načasování je to podivné. Ekonomika se po letech recese opatrně zvedá, lidé mají větší odvahu utrácet, míra nezaměstnanosti klesá, oproti loňskému jaru o procento.
Nejsme možná ekonomickým tygrem, ovšem tak zle, abychom museli za každou cenu drancovat krajinu zděděnou po předcích, a těžit své kopce a lesy, na tom zase nejsme.
Vždyť i obvyklé těžařské argumenty o nových pracovních místech, stejně jako různé lokální úplatky samosprávám v podobě podpory rozvojových programů, oprav silnic, kanalizací a čistíren vody, účinkují stále méně a lidé v dotčených regionech se těžbě spíše brání.
Moc těžařské lobby je ovšem právě tak veliká, jak veliká je moc peněz.
Viděl jsem posudek EIA (studie vlivu stavby na životní prostředí), v němž autor na třech tisících stran textu a tabulek dospívá k závěru, že z hlediska ochrany životního prostředí je pro území přerostlé lesní velkoškolky ve středních Čechách vhodnější těžba štěrku než zalesnění.
Raději to ještě zopakuji: Kolony naložených nákladních aut a těžká těžební technika jsou pro zdravý lužní les užitečnější než stromy.
To je stejné tvrzení, jako že ze zdravotního hlediska je pro pacienta nejlepší dostat AIDS nebo z finančního hlediska pro firmu skončit v bankrotu.
Nevím, co dnes dělá zpracovatel onoho znaleckého posudku, ale počítám, že zle se mu nevede. V dané těžebně šlo o štěrkopísek zhruba za půl miliardy korun.
Budou-li politici těžařům jejich cestičky uhrabávat stylem ministra Mládka, „vědecké“ argumenty pro otevření té či oné těžební lokality a použití i té nejspornější metody těžby - kyanidové loužení zlata nevyjímaje - si už těžaři opatří.
Krátký osobní postřeh na závěr. Je-li jediným lidským artefaktem patrným pouhým okem z vesmíru Velká čínská zeď, pak při pohledu z letadla na českou krajinu pozorovatele zaujme krátce po vzletu z ruzyňského letiště vápencový velkolom Čertovy schody. Měsíční krajina, na niž je zvlášť impozantní pokoukání také ze země, a to přímo od vchodu do nádherných Koněpruských jeskyní.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.
Máme tohle zapotřebí?